v antickém *Římě označení pro příslušníka římské občanské obce //(cīvitās Romana)//, který jako plnoprávný občan měl plnit *státem uložené povinnosti a využívat svých občanských práv; občanské právo mohlo být získáno narozením (oba rodiče byli římští občané, v platném *manželství), *propuštěním na svobodu nebo propůjčením jednotlivým osobám či skupinám, jako například po spojeneckých *válkách všem *Italikům. V roce 212 bylo občanské právo propůjčeno všem svobodným obyvatelům *římské říše prostřednictvím //Constitutio Antoniniana//. (František Čapka)