francouzský etnolog, rasový teoretik a&nbsp;veřejný činitel. V&nbsp;roce 1830 až 1831 se v&nbsp;Paříži sblížil s&nbsp;žáky a&nbsp;stoupenci Clauda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Saint-Simon, Claude Henri de Rouvroy')">*Saint-Simona</span>. Spolupracoval s&nbsp;redakcí časopisu //Le// //Globe//, který se stal pod vedením Pierra Lerouxe a&nbsp;později Michela Chevaliera hlavním ideovým periodikem saint-simonismu. Koncem čtyřicátých let 19. století se Victor Courtet aktivně zapojil do činnosti Pařížské etnologické společnosti (Société ethnologique de Paris).$Saint-Simonova scientistická vize organické společnosti ovlivnila Courtetovy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názory</span> na vztahy mezi lidskými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rasa')">*rasami</span> a&nbsp;populacemi a&nbsp;jeho úsilí o&nbsp;vytvoření pozitivní politické vědy vycházející z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnologie')">*etnologie</span> a&nbsp;zohledňující odlišnou biologickou kvalitu jednotlivých ras (//De ľinfluence des races humaines sur la forme et le développement des sociétés //[O vlivu lidských ras na formu a&nbsp;vývoj různých společenství], 1835; //La science politique, fondée sur la science de ľhomme ou étude des races humaines sous le rapport philosophique, historique et social// [Politická věda založená na vědě o&nbsp;člověku či studie lidských ras na filozofickém, historickém a&nbsp;sociálním základě], 1838). Courtet se rozešel s&nbsp;environmentalismem západního politického myšlení, který byl charakteristický pro dílo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aristotelés ze Stageiry')">*Aristotela</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bodin, Jean')">*Bodina</span> nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, baron de la Brède et de Montesquieu')">*Montesquieua</span>, a&nbsp;formuloval autentický rasový <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('esencialismus')">*esencialismus</span>, podle něhož kvalita politických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('instituce')">*institucí</span> vychází z&nbsp;biologické povahy rasy.$Courtetovy teze o&nbsp;„přirozené hierarchii ras“, nadřazenosti germánské rasy a&nbsp;nutnosti „rasové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce')">*revoluce</span>“, jež by znemožnila neblahé rasové míšení, předznamenaly dílo Arthura de <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gobineau, Joseph Arthur de')">*Gobineaua</span> a&nbsp;dalších rasových teoretiků druhé poloviny 19. století. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Budil, Ivo T.')">Ivo T. Budil</span>)