determinanty podstatně ovlivňující zdravotní osudy jednotlivců a sociálních skupin. I když sociální determinanty *zdraví vyvolaly oprávněnou pozornost již v 18. století, předmětem soustavného studia se staly až v posledních padesáti letech, a to zejména v souvislosti s překotným růstem nákladů na zdravotní péči a se stagnací zdravotního stavu *obyvatel.$V současnosti se připomíná těchto deset sociálních determinant zdraví: (1) Sociální *gradient – špatné sociální a ekonomické podmínky výrazně nepříznivě ovlivňují zdraví lidí. Lidé žijící ve špatných sociálních poměrech jsou vystaveni většímu riziku vážného onemocnění a předčasné *smrti ve srovnání s těmi, kteří patří k vyšším společenským vrstvám. (2) *Stres – sociální a psychologické okolnosti mohou vést k trvalému stresu. Výrazný negativní vliv na zdraví má zejména dlouhotrvající *úzkost, nejistota, pocit méněcennosti, sociální izolace anebo omezené možnosti rozhodování o náplni, tempu a dalších okolnostech vlastní práce. (3) Časné období *života – počáteční stadia života jsou předznamenáním pro další zdravotní osudy jedince. Špatné sociální a ekonomické podmínky vedou k zpomalení růstu, jsou spojeny s nedostatečnou emocionální podporou dětí a vyúsťují ve vyšší riziko jak emočních a výchovných problémů, tak zdravotních nesnází. (4) Sociální izolace – vede k zoufalství, *nemocem a ohrožuje život. Mnohá *společenství mají sklon vyloučit a odmítat lidi, kteří jsou nemocní, postižení a emočně zranitelní, vyrostli v dětských domovech, popřípadě byli vězněni nebo internováni v psychiatrických léčebnách. (5) Práce – pracovní stres je jednou z důležitých příčin zdravotních rozdílů mezi sociálními skupinami. Zdravotní riziko se zvyšuje, pokud lidé nemohou uplatnit svoji kvalifikaci a rozhodovací schopnosti. (6) Nezaměstnanost je závažným rizikovým faktorem, a to zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Zdravotní riziko mnohdy vzniká a narůstá už před vlastní ztrátou zaměstnání a je spojeno s pracovní nejistotou. (7) Sociální opora – přátelství, dobré sociální vztahy a podpůrné *sociální sítě vedou k dobrému zdraví jedinců i k vysoké úrovni zdraví *společnosti jako celku. Sociální izolace vede ke zkrácení života. (8) Drogová závislost – ti, kteří podléhají alkoholu, kouření a drogám, trpí nepříznivými zdravotními důsledky. Jejich jednání je do značné míry podmíněno sociálními okolnostmi. (9) Výživa – nedostatek jídla a malá pestrost *stravy může být příčinou nemocí, obdobně jako nadměrná konzumace stravy. (10) *Doprava – zdravá doprava počítá s omezením automobilové dopravy, podporou cyklistů i chodců a s rozvojem veřejné dopravy. Cyklistika a chůze je tělesným cvičením, a spolu s veřejnou dopravou snižuje počet vážných dopravních nehod, zlepšuje sociální kontakty a snižuje znečištění ovzduší. (Jan Holčík)