základní jednotka biologické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('systematika')">*systematiky</span>, taxonomie a&nbsp;také základní jednotka pro zkoumání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('evoluce')">*evoluce</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fylogeneze')">*fylogeneze</span>. Proces vzniku druhů se označuje jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('speciace')">*speciace</span>. Existuje několik desítek definic druhu, k&nbsp;nejvíce rozšířeným však patří tzv. biologický druh. Ten je definován jako soubor jedinců, kteří se mohou vzájemně křížit a&nbsp;jsou reprodukčně izolováni od příslušníků jiných druhů. Vymezení, a&nbsp;tedy popis druhu se však opírá zpravidla o&nbsp;charakteristiky morfologické, anatomické, ekologické, popřípadě také o&nbsp;znaky genetické, biochemické, etologické atd. Protože koncepci biologického druhu nelze aplikovat na populace vyskytující se v&nbsp;odlišných časových rovinách, evoluční biologové a&nbsp;paleontologové používají tzv. evoluční druh, definovaný jako neustálý sled populací od předků k&nbsp;potomkům, které sdílejí společnou historii a&nbsp;evoluční tendence.$Užívání jmen druhů rostlin nebo živočichů se stejně jako v&nbsp;případě jmen jiných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('taxon')">*taxonů</span> (poddruhů, forem, rodů, čeledí atd.) musí striktně řídit pravidly botanické nebo zoologické nomenklatury. Nomenklatura druhu je binomická, to znamená, že druh se označuje dvouslovným názvem (v&nbsp;latinizované podobě bez ohledu na to z&nbsp;jakého jazyka je odvozen) sestávajícím ze jména rodu (začíná velkým písmenem) a&nbsp;druhového přívlastku, za jménem druhu je zpravidla uveden odkaz na autora druhového jména (na toho, kdo druh poprvé popsal), například //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo sapiens')">*Homo sapiens</span>// Linnaeus, 1758 („člověk rozumný“, jehož Carl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Linné, Carl von')">*Linné</span> popsal v&nbsp;roce 1758). Celý název druhu zahrnuje i&nbsp;jméno autora, čárku a&nbsp;rok popisu; pokud dnes platí zařazení druhu do téhož rodu jako při popisu, uvádí se bez závorky, došlo-li k&nbsp;změně zařazení do rodu, jsou jméno autora a&nbsp;rok popisu v&nbsp;závorce.$Taxonomické pojetí druhu a&nbsp;užívání jména druhu je neoddělitelně spjato s&nbsp;nomenklatorickým typem, tj. v&nbsp;případě druhu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konkrétní')">*konkrétním</span> exemplářem, patřičně konzervovaným, uloženým bezpečně ve sbírkovém depozitáři; nejčastěji jde v&nbsp;takovém případě o&nbsp;původní, autorem jména jako nomenklatorický typ označený exemplář (holotypus), popřípadě exemplář vybraný z&nbsp;originálního pramene autorem jména viděného materiálu (lektotypus). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gaisler, Jiří')">Jiří Gaisler</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Macholán, Miloš')">Miloš Macholán</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Vančata, Václav')">Václav Vančata</span>)