sumersky „pravý syn“; Du’úzu, akkadsky; Tammúz, hebrejsky, aramejsky; Daózos, řecky. Podle sumerského královského seznamu jméno dvou bájných *králů: 1) Dumuzi, pastýř; 5. předpotopní panovník z *města Bad-tibira, vládl 36000 let. 2) Dumuzi, rybář; 4. panovník I. dynastie z Uruku, vládl 100 let, nástupce *Lugalbandy a předchůdce *Gilgameše, pocházel z města Ku’ara v jižní *Mezopotámii. Sumerská literární tradice existenci dvou rozdílných postav jménem Dumuzi nereflektuje.$Podle sumerských mytologických textů byl Dumuzi milenec a manžel bohyně *Inanny; zmizelý oplakávaný *bůh odvlečený do *podsvětí; ztělesnění jarní vegetace a vegetační božstvo vůbec. Jeho matkou byla bohyně Turdur (Zertur), sestrou Geštinanna, otcem patrně *Enki. K postavě Dumuziho se váží následující sumerské texty: (všechny pocházejí ze starobabylonského období [19.–18. století př. n. l.] a převážně byly nalezeny v *Nippuru a *Uru.) 1) Spor mezi pastýřem Dumuzim a *rolníkem Enkimduem o ruku bohyně Inanny. Bohyně dává přednost rolníku, její bratr bůh *Utu ji však přesvědčuje, aby si zvolila Dumuziho, jenž v dlouhém monologu, a zřejmě s úspěchem, vyzvedává svoje přednosti. Spor končí smírem a rolník souhlasí, aby pastýř pásl svá stáda na jeho polích. Dumuzi zve rolníka na svou svatbu s Inannou a Enkimdu slibuje přinést svatební dary. 2) Podle *mýtu o sestupu Inanny do podsvětí vydává Inanna Dumuziho do rukou zlých *démonů Galla, kteří ho odvlékají do podsvětí jako náhradu za propuštěnou Inannu. Dumuzi se obrací o pomoc k svému švagru Utuovi a proměněn v hada démonům uniká. Je dopaden ve svém ovčíně, je démony rozsápán a odvlečen do podsvětí, kde přebývá jako jeden z podsvětních bohů. Tam ho následuje jeho sestra Geštinanna, aby nabídla sama sebe jako náhradu za svého bratra a střídala se s ním v půlročních cyklech v pobytu v podsvětí. (Jméno Dumuzi se objevuje i v akkadské *verzi tohoto mýtu, příslušná pasáž však není zcela jasná). 3) V mýtu zvaném Dumuziho sen nebo též Dumuziho smrt se Dumuzi obrací ke své sestře Geštinanně s prosbou o výklad děsivého snu, který je mu vyložen jako předzvěst blízké smrti. Tu se objevují démoni pronásledující Dumuziho, hledají jeho úkryt, mučením chtějí přimět Geštinannu k bratrově zradě, Dumuziho úkryt je jim však vyzrazen jakýmsi jeho „přítelem“. Dumuzi je dopaden, obrací se s prosbou o pomoc k Utuovi a proměněn v gazelu démonům třikrát uniká. Je dostižen v ovčíně své sestry a zabit. Oba uvedené mýty se navzájem doplňují, nicméně je zřejmé, že mýtus Dumuziho sen je ve vztahu k mýtu o sestupu Inanny do podsvětí mýtem prvotním a že byl do něho začleněn ve zkrácené podobě. 4) V mýtu o Inanně a Bilulu se Dumuzi stává obětí přepadu svých stád a je Inannou pomstěn. Inanna chce navštívit Dumuziho u jeho stád, dovídá se však, že Dumuzi zahynul. Proklíná vrahy (Bilulu a její rodina), kteří jsou proměněni v démony, služebníky mrtvého Dumuziho. 5) S postavou Dumuziho je spjat i rozsáhlý soubor sumerských nářků nad zmizelým bohem. V nich vystupuje Dumuzi především jako bůh vegetace, která po jeho zmizení hyne. Dumuziho nepřítomnost je spojována s horkým a suchým letním obdobím. 6) Uvedeným představám se vymyká sumerský *hymnus na Inannu, v němž je Ama’ušumgalanna (přízvisko Dumuziho, sumersky „[jeho] matka je nebeský drak“) líčen jako *astrální válečný bůh vítězící nad nepřátelskými *zeměmi. V akkadském mýtu o Adapovi se Dumuzi objevuje společně s Gizzidou (*Ningizzida) jako strážce nebeské brány boha Anua. I když se v mýtu hovoří o „zmizelých bozích“, přítomnost obou podsvětních božstev na nebesích je zatím nevysvětlitelná.$V *rituálu *posvátného sňatku, jenž tvořil součást korunovačních *obřadů v době III. dynastie z Uru a I. dynastie z Isinu (21.–19. století př. n. l.) a představoval sňatek Dumuziho a Inanny, ztělesňovali panovníci těchto dynastií Dumuziho, Inanna byla zřejmě představována kněžkou. Tento rituál opírající se o uruckou mytologickou tradici měl zajistit *vládě příslušného panovníka příznivý osud. (Jiří Prosecký)