sourozenec narozený s jiným při jednom mnohočetném *porodu (respektive pocházející z jednoho mnohočetného *těhotenství). Vyskytují se asi v 1 % porodů. Podle míry genetické příbuznosti rozdělujeme dvojčata na jednovaječná a dvojvaječná. Jednovaječná (monozygotní) dvojčata vznikají rozdělením jednoho oplodněného vajíčka. Mohou vznikat (a) rozdělením buněk embryoblastu *blastocyty, (b) časným oddělením *blastomer počátkem rýhování, (c) rozdělením zárodečného terčíku. Vyskytují se asi v 0,4 % všech porodů. Jednovaječná dvojčata jsou geneticky identická, mají stejné pohlaví a navzájem se podobají více než běžní sourozenci stejného pohlaví. Důvody vzniku monozygotních dvojčat nejsou jasné, z hlediska reprodukční *biologie jde o příklad //polyembryonie// – nepohlavní *reprodukce dělením v časném ontogenetickém stadiu. Byl zaznamenán také jeden pár semi-identických monozygotních dvojčat, která mají společný genetický původ, ale v důsledku aktivace jiných genů se vyvíjí odlišně. Dvojvaječná (dizygotní) dvojčata vznikají uvolněním (ovulací) dvou *oocytů z terciárních folikulů a následným *oplozením.$Podobnost dvojvaječných dvojčat není vyšší než u sourozenců narozených postupně. Ve výjimečných případech mohou mít dizygotní dvojčata odlišné otce (v případě pohlavního styku matky s více muži krátce za sebou). Zatímco výskyt dvojvaječných dvojčat se liší mezi etniky a je ovlivněn řadou faktorů, výskyt jednovaječných dvojčat je všude na světě přibližně stejný, což podporuje *názor, že jde o jev náhodný. Zvýšený výskyt dvojvaječných dvojčat v západní populaci je důsledkem metodiky //in vitro// fertilizace v rámci asistované reprodukce. (Drahomír Horký)