*fitness; „individuální“ v tomto případě znamená, že přirozený výběr (*selekce) působí na úrovni jedince, na rozdíl od tzv. příbuzenského výběru (srov. *fitness, inkluzivní) nebo selekce působící přímo na jednotlivé geny nebo části *genomu. V *Darwinově pojetí byl jednotkou přirozeného výběru jedinec. V 60. letech 20. století, v reakci na *názor anglického biologa Johna Wynn-Edwardse, že jsou to skupiny jedinců, nikoli jedinci samotní, které jsou selekcí „vybírány“ (tzv. skupinová selekce), se někteří evoluční biologové, především George C. Williams a William D. *Hamilton, začali na svět dívat „očima genu“ //(gene’s eye thinking)//. Tuto koncepci dále rozpracoval a zpopularizoval Richard *Dawkins v knize //The Selfish Gene// (1976, česky //Sobecký gen//, 1998). Protože individuální organismus je smrtelný, kdežto geny přecházejí z *generace na generaci, jedinec je podle tohoto hlediska pouze stroj, který je svými geny „naprogramován“ a slouží jim k fyzickému přenosu do další generace. Přes značné zjednodušení „genový“ pohled umožňuje studovat evoluci jevů, které nelze jednoduše vysvětlit na základě darwinistického modelu, například altruismus, *agresivitu, formování sociálních skupin. Přesun důrazu z jedinců na geny tak otevřel nové možnosti studia *evoluce sociálního chování *přirozeným výběrem. (Miloš Macholán, Jiřina Relichová)