americká kulturní antropoložka a průkopnice *feministické antropologie. Vedle svých feministicky orientovaných aktivit v Association for the Advancement of Women se věnovala intenzivním výzkumům *kultury indiánského kmene Omahů. Zájem o domorodé kultury Ameriky u ní vzbudilo studium *archeologie na Harvardské univerzitě. Má velkou zásluhu zejména na sběru písní a popisu tanců amerických *indiánů a z odstupu času je možné ji považovat za průkopnici *etnomuzikologie ve Spojených státech amerických. Zájem neomezovala jen na vědecké studium amerických indiánů, ale pokusila se jim prakticky pomáhat změnit jejich úděl. Podobně jako feministické antropoložky 20. století, i ona viděla podobnost v osudu žen s údělem handicapovaných etnických a minoritních skupin. Proto přijala funkci konzultantky amerického prezidenta Stephena Grovera Clevelanda (1837–1908) pro indiánskou problematiku a aktivně se pokoušela v této oblasti spoluvytvářet a kontrolovat legislativu. Osobně například dohlížela na to, aby indiánským kmenům (*Nez Percés, *Omahové, Winnebagové) byly přiděleny přislíbené rezervace a materiální prostředky, které by jim umožnily důstojný život. Byla přesvědčena o tom, že jednou z cest k získání „rovných příležitostí“ je pro americké indiány vzdělání. Proto se angažovala v Carlisle Indian School – vzdělávací instituci, která indiánským dětem v Pensylvánii pomáhala prostřednictvím výuky angličtiny, matematiky a „občanské nauky“ zařadit se do americké společnosti.$Alici Cunningham Fletcherovou je možné považovat za první ženu, která se rozhodla stát se profesionální antropoložkou. V roce 1890 získala místo v Peabody Museum na Harvardské univerzitě a v roce 1883 jí bylo uděleno členství v American Association for the Advancement of Science. Tento průlom do akademického světa mužů dovršila v roce 1905, kdy jako první žena stanula v čele American Folklore Society. (Václav Soukup)