britský sociální antropolog jihoafrického původu. Studoval psychologii na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzitě</span> v&nbsp;Cape Townu, kde v&nbsp;roce 1925 získal titul BA a&nbsp;v&nbsp;roce 1926 titul MA. Doktorát filozofie obhájil na univerzitě v&nbsp;Londýně v&nbsp;roce 1930, kde studoval pod vedením Charlese Seligmana (1873–1940), Bronisława <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malinowski, Bronisław Kasper')">*Malinowského</span> (1884–1942) a&nbsp;Raymonda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Firth, sir Raymond William')">*Firtha</span> (1901–2002). Fortes působil v&nbsp;letech 1951–1973 jako profesor sociální antropologie na Univesity of Cambridge. Až do své smrti pracoval na Kings College. Úzce spolupracoval také s&nbsp;International African Institute (Mezinárodní institut afrických studií), který byl v&nbsp;Londýně založen v&nbsp;roce 1925 a&nbsp;představoval klíčovou instituci finančně a&nbsp;organizačně podporující antropologické výzkumy v&nbsp;Africe.$Během své profesní dráhy uskutečnil několik terénních výzkumů u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ašanti')">*Ašantů</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tallensiové')">*Tallensiů</span>. První, na kterém se podílela i&nbsp;jeho žena Sonia Donenová, proběhl v&nbsp;letech 1934–1937 na Zlatonosném pobřeží v&nbsp;Ghaně. Další výzkum absolvoval v&nbsp;letech 1940–1941 v&nbsp;Nigérii. Následující výzkum proběhl opět na Zlatonosném pobřeží v&nbsp;letech 1943–1946. Do Ghany se na výzkum vrátil ještě v&nbsp;roce 1964, kde spolu se svou druhou ženou Doris Meyerovou pobýval u&nbsp;Tallensiů. Ve svých výzkumech se zaměřoval na otázky spojené s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příbuzenství')">*příbuzenstvím</span> a&nbsp;politickým systémem. Fortes byl přesvědčen, že systémy příbuzenství jsou důsledkem lidské konfrontace s&nbsp;existencí sourozenectví a&nbsp;rodičovství, kdy každá společnost po svém řeší problém, jak pevně svázat sociální a&nbsp;biologickou reprodukci.$Spolu s&nbsp;Edwardem Evanem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Evans-Pritchard, Edward Evan')">*Evans-Pritchardem</span> (1902–1973) editoval paradigmatický sborník originálních studií významných antropologů //African Political Systems// (Africké politické systémy, 1940), kterým udali další směr rozvoje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, politická')">*politické antropologie</span>. Každý autor detailně popsal některý z&nbsp;původních afrických politických systémů – mezi jinými Myers Fortes (Tallensiové), Edward Evan Evans-Pritchard (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nuerové')">*Nuerové</span>), Max <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gluckman, Max')">*Gluckman</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zulové')">*Zulové</span>) a&nbsp;Audrey Richards (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bembové')">*Bembové</span>). Editoři si kladli za cíl hledat společné znaky minulých, současných a&nbsp;budoucích společností s&nbsp;důrazem na způsob, jakým si společnosti vytvářejí a&nbsp;udržují sociální řád. V&nbsp;úvodu díla Fortes a&nbsp;Evans-Pritchard pracovali s&nbsp;dvojí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('typologie')">*typologií</span> afrických politických systémů: 1) „bezstátní politické systémy“ (v&nbsp;originálu: //stateless political systems//) a&nbsp;2) „primitivní státy“ (v&nbsp;originálu: //primitive states//). Pro první typ je charakteristická absence dělení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('moc')">*moci</span>, bohatství a&nbsp;připisování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('status')">*statusu</span>. Druhý typ je opozitem prvního, kde distribuce bohatství a&nbsp;připisování statusu koresponduje s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('distribuce')">*distribucí</span> moci a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita')">*autority</span>. Jejich typologie byla později podrobena kritice, označena za ahistorickou a&nbsp;přehodnocována v&nbsp;kontextu diskuzí o&nbsp;koloniálním dědictví antropologie. Nicméně toto dílo podnítilo další výzkumy zaměřené na systémy moci a&nbsp;vládnutí.$K dalším klíčovým Fortesovým dílům patří //The Web of Kinship among the Tallensi// (Pavučina příbuzenství u&nbsp;Tallensiů, 1949), //Oedipus and Job in West African Religion// (Oidipus a&nbsp;Job v&nbsp;západoafrickém náboženství, 1959), //Kinship and Social Order: The Legacy of Lewis Henry Morgan// (Příbuzenství a&nbsp;sociální řád: Odkaz Lewise Henryho Morgana, 1969). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Martin')">Martin Soukup</span>)