britský antropolog, etnolog, religionista a klasický filolog; stoupenec *evolucionismu. Studoval na *univerzitách v Glasgově a Cambridgi klasické obory a právo a od roku 1879 působil na Trinity College, které zůstal věrný prakticky celý život; pouze v roce 1907 byl Frazer pověřen vedením Katedry sociální antropologie na univerzitě v Liverpoolu. Editování textů antických autorů, především díla //Periégésis tés Hellados// (Cesta kolem Řecka, česky: //Cesta po Řecku//, I, II. Praha: Svoboda, 1973, 1974) Pausania Periégéta (2. století n. l.) s podrobným popisem pamětihodností jednotlivých řeckých krajů, jej přivedlo k *etnografii a *antropologii, s níž se seznámil především v evolucionistickém pojetí Edwarda Burnetta *Tylora. Frazerovým vkladem do antropologických studií byla především hluboká znalost klasické filologie a problematiky *antických civilizací a *náboženství. Frazer byl ovlivněn dílem německého vědce Wilhelma Mannhardta (1831–1880), autora dvojdílného spisu //Wald- und Feldkulte// (Lesní a polní kulty, 1875, 1877), který byl přesvědčen, že venkovské prostředí představuje optimální rezervoár archaických „přežitků“.$James Frazer vydal celkem dvanáct svazků //The Golden Bough: A Study in Magic and Religion// (Zlatá ratolest: Výzkum magie a náboženství, první vydání 1890; třetí rozšířené a revidované vydání [12 svazků], 1911–1915, česky: //Zlatá ratolest//. Praha: Odeon, 1977), v nichž shromáždil ohromné množství dat o *rituálech, *mýtech a magických úkonech *kultur všech kontinentů. Tato ohromující syntéza byla ovšem zarámována do velmi tradičního tylorovského intelektualistického a animistického pojetí archaické *religiozity. První vydání díla //The Golden Bough// z roku 1890 neslo podtitul //A Study in Comparative Religion// (Srovnávací výzkum náboženství). Frazer zde rozvíjel tezi, že prvotním motivem vzniku archaického náboženství byl antropomorfně utilitární obraz přírodních sil: „Divoch“ nebyl schopen rozlišit příčiny přirozené od nadpřirozených a představoval si, že *svět je ovládán nadpřirozenými silami, které jednají na základě stejných podnětů a postupů jako on sám. *Magie se zrodila za účelem ovlivnění *přírody a neomezeného využití jejích zdrojů. Druhé vydání //Zlaté ratolesti// z roku 1900 s vedlejším názvem //A Study in Magic and Religion// dále rozvíjelo Frazerovu obecnou teorii magie. Primitivní filozofii archaického věku představovala tzv.// *sympatetická magie//, která byla založena na dvou principech: homeopatickém a kontagiózním. //*Homeopatická magie// vychází ze //zákona podobnosti (law of similarity)//, podle kterého „podobné působí podobné“. Pojetí homeopatické magie Frazer pravděpodobně převzal od tylorovského folkloristy Edwina Sidneye Hartlanda. //Kontagiózní//, dotyková //magie// spočívá na //zákonu dotyku (law of contact)//, to znamená primitivní představě, že věci, které byly jednou ve vzájemném kontaktu, si tento vztah zachovávají i po odloučení, a mohou proto na sebe při magických praktikách působit.$James George Frazer pokládal v duchu britské empirické *psychologie Davida *Huma oba zmíněné magické principy – kontagiózní a homeopatický – za výraz dvou základních procesů lidského myšlení: asociace představ na základě podobnosti a na základě souvislosti v prostoru a v čase.$//Zlatá ratolest// bezprostředně inspirovala četné přední modernistické umělce: Thomase Stearnse Eliota (1888–1965), Edwarda Morgana Forstera (1879–1970), Roberta Gravese (1895–1985), Davida Herberta *Lawrence (1885–1930), Ezru Pounda (1885–1972), Edith Sitwellovou (1887–1964), Virginii Woolfovou (1882–1941) nebo Williama Butlera Yeatse (1865–1939).$Mezi další významné Frazerovy práce patří// Totemism// (Totemismus, 1887), //Totemism and Exogamy// (Totemismus a exogamie, 1910), //Folk-lore in Old Testament// (Folklor ve Starém zákonu, 1918), //The Workship of Nature// (Uctívání přírody, 1926), //Man, God and Immortality: Thoughts on Human Progress// (Člověk, bůh a nesmrtelnost: Úvahy o pokroku lidstva, 1927), //The Fear of the Dead in Primitive Religion// (Strach z mrtvých v primitivním náboženství, 1933–1936) a //Creation and Evolution in Primitive Cosmogonies and Other Pieces// (Stvoření a vývoj v primitivních kosmogoniích a jiné práce, 1935).$Navzdory „kabinetní“ povaze své práce byl Frazer respektován i mezi stále aktivnějšími terénními antropology. Frazerovým pojetím posvátného *krále byl ovlivněn Charles Gabriel Seligman (1873–1940), který v roce 1910 prováděl etnografický výzkum v povodí horního Nilu. Isaac Schapera (1905–2003) rozvíjel obdobnou frazerovskou problematiku na London School of Economics. James George Frazer osobně podporoval terénní výzkumy mnohých mladších antropologů, například Alfreda Reginalda *Radcliffe-Browna v západní Austrálii nebo Johna Roscoea (1861–1932). (Ivo T. Budil, Jaroslav Malina)