teorie a&nbsp;disciplína vzniklá na počátku 19. století, jejíž zakladatel Franz Joseph <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gall, Franz Josef')">*Gall</span> se pokusil jejím prostřednictvím ustavit materialistický výklad lidského myšlení. Gallův původní název kranioskopie či organologie nahradil jeho spolupracovník Johann Christoph Spurzheim (1776–1832) pojmem frenologie. Byla založena na domněnce o&nbsp;vztahu mezi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('morfologie')">*morfologií</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lebka')">*lebky</span> a&nbsp;duševními schopnostmi, vycházející z&nbsp;předpokladu, že v&nbsp;kůře koncového mozku existují centra různých vlastností – například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nadání')">*nadání</span> pro <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('matematika')">*matematiku</span> nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('umění, výtvarné')">*výtvarné umění</span>, smysl pro <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spravedlnost')">*spravedlnost</span> apod., která se tvarově projevují na mozkovně.$Přestože výzkumy a&nbsp;výsledky F. J. Galla a&nbsp;jeho stoupenců byly pochybné, stala se frenologie v&nbsp;průběhu 19. století (zvláště v&nbsp;jeho první polovině) módní záležitostí; například v&nbsp;roce 1831 byla v&nbsp;Paříži založena Société Phrénologique, která od roku 1832 vydávala vlastní časopis. Jistě k&nbsp;tomu přispěla její poměrně snadná sdělnost, každý jí bez námahy porozuměl, každý si mohl nahmatat na hlavě hrbolky ukazující vynikající vlastnosti a&nbsp;na druhého stačilo přitom jen pohlédnout a&nbsp;hned bylo zřejmé, s&nbsp;kým „máte tu čest“. Když například kapitán Beaglu Robert Fitzroy uviděl mladičkého Charlese <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Darwin, Charles Robert')">*Darwina</span> s&nbsp;jeho kulatou lebkou a&nbsp;bambulkovitým nosem, rázem ho odmítl vzít na svou loď. Byl nadšeným zastáncem frenologické teorie, a&nbsp;tak okamžitě „ocenil“ Darwina jako neschopného člověka mdlého rozumu a&nbsp;Darwinovu strýci, který byl ve společnosti váženým člověkem, dalo hodně práce, než kapitána přiměl, aby své rozhodnutí změnil a&nbsp;Darwina na cestu kolem světa vzal.$Podle stoupenců frenologie byly tedy intelektuální schopnosti a&nbsp;psychické a&nbsp;morální vlastnosti člověka spojeny s&nbsp;konkrétními anatomicky lokalizovatelnými oblastmi lidského mozku, jež lze identifikovat na vnějším povrchu lebky. Největšího rozšíření dosáhla frenologie mezi odbornou i&nbsp;laickou veřejností ve Francii, Velké Británii a&nbsp;Spojených státech amerických, kde vznikla řada frenologických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společností</span>. Od třicátých let 19. století byla frenologie podrobena stále sílící kritice a&nbsp;postupně byla vytlačena mimo rámec oficiální vědy. Původní Gallovu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('intuice')">*intuici</span> potvrdil francouzský anatom a&nbsp;antropolog Paul <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Broca, Pierre Paul')">*Broca</span>, který v&nbsp;roce 1861 objevil v&nbsp;mozku řečové centrum, základní frenologické teze však byly vyvráceny.$(Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk – biotyp')">*člověk – biotyp</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk – psychologická typologie')">*člověk – psychologická typologie</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk – psychosomatická typologie')">*člověk – psychosomatická typologie</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk – temperament')">*člověk – temperament</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fyziognomie')">*fyziognomie</span>.) (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)