vědní disciplina, studující historické procesy odpovědné za současné rozšíření organismů; kombinuje informaci o *fylogenezi organismů s informací o jejich geografickém rozšíření. Na rozdíl od tradiční *fylogenetiky se však nezabývá druhy ani jedinci, ale výhradně kopiemi *genů. Metodicky vychází z koalescence (doslova „splynutí“), která stopuje osudy jednotlivých genových kopií zpět v čase až do okamžiku, kdy existoval jejich jediný společný předek. Tento přístup umožňuje do *analýzy *genealogie genů začlenit i další faktory (*mutace, *rekombinace, změny *efektivní velikosti populace atd.) a tím získat přesnější informace o vlivu různých historických procesů (například populační *bottleneck effect nebo expanze, *migrace).$Fylogeografie sehrála významnou úlohu při ověření *hypotézy o africkém původu moderního člověka (*člověk moudrý) a jeho migraci na ostatní kontinenty, kde nahradil starší formy (//out-of-Africa hypothesis, replacement hypothesis//). Analýza *mtDNA ukázala, že společný předek současných lidí žil přibližně před 150 000 lety v Africe a potvrdila tak hypotézu o africkém původu (viz *antropogeneze, teorie mitochondriální Evy). Následné analýzy 25 různých molekulárních znaků (markerů) naznačily, že původní expanze //*Homo erectus// byla následována přinejmenším dvěma hlavními expanzemi mimo africký kontinent. Otázka, zda při kontaktu *moderních lidí s populacemi *neandertálců docházelo ke vzájemnému křížení, není dosud spolehlivě vyřešena. (Miloš Macholán)