římský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('císař')">*císař</span> v&nbsp;období 117 až 138, druhý z&nbsp;dynastie tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('císař, adoptivní')">*adoptivních císařů</span> vybraných pro své schopnosti. Po expanzivní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vládě</span> svých předchůdců se vzdal dobyvatelské politiky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řím')">*Říma</span> a&nbsp;zaměřil se na upevnění civilní a&nbsp;vojenské správy v&nbsp;jednotlivých provinciích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Imperium Romanum')">*římské říše</span>. Z&nbsp;tohoto hlavního důvodu, ale i&nbsp;pro své osobní potěšení z&nbsp;poznání jednotlivých území a&nbsp;kultur procestoval skoro celou říši a&nbsp;seznámil se s&nbsp;jejími pamětihodnostmi. Vřelý vztah měl k&nbsp;Řecku, jeho kultuře, filozofii a&nbsp;umění. Zavedl módu plnovousu. Z&nbsp;těchto důvodů dostal přezdívku //Graeculus// („Řekáček“). V&nbsp;Athénách vystavěl novou čtvrť, takzvané Hadrianovo město. Jako první císař se nesnažil drancovat Řecko odvozem vzácných památek. Kromě výstavby nových, restauroval i&nbsp;starší památky, například proslulý parthenónský vlys, na němž se již začalo projevovat zvětrávání povrchu. Pro výzdobu své rozsáhlé příměstské rezidence (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('villa v&nbsp;Tivoli, Hadrianova')">*villa v&nbsp;Tivoli, Hadrianova</span>) v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tibur')">*Tiburu</span> (dnešní Tivoli) nechal vytvořit neobvykle velké množství kvalitních kopií nejslavnějších děl řeckých sochařů minulosti, patrně se záměrem vytvořit živé muzeum dosavadní řecké kultury, o&nbsp;jejíž osud se obával a&nbsp;chtěl její odkaz předat i&nbsp;svým následníkům, aby jej kultivovali se stejnou péčí jako on.$Usiloval o&nbsp;zajištění obrany civilizovaného světa římského impéria posílením hranic proti vpádu barbarských útočníků. V&nbsp;Británii nese jeho jméno <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('val')">*val</span> postavený na hranici se Skotskem, který odděloval římskou provincii od severních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('barbar')">*barbarů</span>. Byl součástí soustavy hraničního opevnění impéria označovaného jako tzv. //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('limes Romanus')">*limes Romanus</span>//. Během svých čtyř inspekčních cest po území celého impéria Hadrianus nechal vybudovat solidní systém vojenských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pevnost')">*pevností</span> podél celých římských hranic. K&nbsp;stabilizaci císařské moci přispěl zřízením císařské rady a&nbsp;dalších správních orgánů, jež namísto propuštěnců řídili příslušníci římské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('aristokracie')">*aristokracie</span> z&nbsp;jezdeckého stavu. Podpořil kodifikaci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo, římské')">*římského práva</span> tím, pověřil právního znalce Salvia Iuliana, aby sestavil soupis dosavadních prétorských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('edikt')">*ediktů</span>, jímž se řídilo římské soudnictví. Hadrianus mimo jiné proslul také homoerotickým vztahem ke svému mladému oblíbenci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Antinoos')">*Antinoovi</span>, jejž po jeho předčasné smrti nechal uctívat jako nového <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*boha</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pardyová, Marie')">Marie Pardyová</span>)