evoluční modifikace rychlosti vznikání a vývoje jednotlivých orgánů a orgánových soustav. Vychází zejména z představy, že uvnitř evolučních linií jsou tři základní morfogenetické procesy, tj. *růst, vývoj a maturace, potenciálně disociabilní. Znamená to například, že pomalu se vyvíjející a pozdě dospívající druh (ve srovnání s příbuznými druhy a předky) nemusí nutně také pomalu růst. Jestliže dochází k pohlavní dospělosti za situace, kdy ještě *morfologie zkoumaného druhu odpovídá stadiím nedospělosti u příbuzných druhů a fylogenetických předků, jde o pedomorfózu. Ta může mít dvě základní formy: progenezi (vývoj somatických orgánů je nezměněn, ale vývoj reprodukčních orgánů je urychlen) nebo neotenii (vývoj somatických orgánů je zpomalen, vývoj reprodukčních orgánů je nezměněn). Pokud však dochází k reprodukci v morfologicky pozdějších, pokročilejších vývojových stadiích, jedná se o perimorfózu. I ta může mít dvě formy: akceleraci (vývoj somatických orgánů je urychlen, vývoj reprodukčních orgánů je nezměněn) nebo hypermorfózu (vývoj somatických orgánů je nezměněn, vývoj reprodukčních orgánů je zpomalen). Pedomorfóza, zejména její neotenická forma, je uvažována jako heterochronie, která hrála s velkou pravděpodobností významnou úlohu i v lidské evoluci, a to nejen v oblasti morfologie, ale i ve vývoji neanatomických znaků (hravost).$Podle posledních poznatků jsou však ontogenetické trajektorie růstu lebky *člověka a velkých *lidoopů jasně odděleny a již *novorozenci člověka jsou výrazně odlišní od novorozenců velkých lidoopů. Malý *genetický rozdíl mezi člověkem a *šimpanzem výrazně ovlivňuje už časné fáze *ontogeneze a zakládá odlišnosti lidské lebky v dospělosti. Samotná heterochronie tedy není s to vysvětlit specifika kraniofaciální morfologie člověka ani rozdíly mezi velkými lidoopy. Mnohé specifické znaky lidského obličeje a mozkovny, které jsou tradičně vykládány jako pedomorfní/neotenní (dopředu posunutý //*foramen magnum//, *redukce *prognatie, redukce *glabelly aj.) jsou výrazem rovnováhy mezi vlivy *bipedie a dýchacími a žvýkacími funkcemi lebky, neotenní znaky jen připomínají, ale ve skutečnosti jsou na růstu téměř nezávislé. (Miroslav Králík)