popsán na základě nálezu lebky na lokalitě *Campo Grande di Ceprano ve střední Itálii datovaného do období mezi 900 000–800 000 lety; vykazuje řadu starobylých znaků typických pro //*Homo erectus// a //*Homo ergaster//: kosti lebky mající tlusté stěny, nízká ustupující čelní kost, velký nadočnicový val, zalomený týl, přítomnost //torus angularis//.$//Homo cepranensis// se vyznačuje i novými a jedinečnými znaky: masivní //processus mastoideus//, vertikálněji postavené temenní kosti než u //Homo erectus//, //torus occipitalis// ve formě výrazné transverzální hrany v celé délce kosti. //*Articulatio temporomandibularis// je podobná jako u anatomicky moderního člověka. Nadočnicový val připomíná morfologii u afrických nálezů z Bodo, Kabwe a Saldanha //(Homo rhodesiensis)//, které s velkou pravděpodobností představují předchůdce //*Homo sapiens//. Také velká mozková kapacita 1200 cm3 představuje progresivní znak. Jedná se pravděpodobně o druh, kterému se nepodařilo kolonizovat severní polokouli, zatímco se fylogeneticky podobní subsaharští *hominini v průběhu času vyvinuli v //Homo sapiens//. (Viz též *antropogeneze, *člověk – morfologie rodu Homo.) (Helena Klempererová)