označení rodu z čeledi //*Hominidae// (velcí *lidoopi a lidé). Kromě druhu //*Homo sapiens// jsou všechny druhy i poddruhy rodu //Homo// vymřelé. Rod //Homo// prodělal poměrně složitý vývoj a jeho nejstarší zástupci jsou obtížně definovatelní. Obvykle se tento rod klasifikuje do 3 až 4 druhů, někdy se vymezuje až 10 i více druhů. Podle některých zastánců multiregionalistické teorie existoval v evoluci *člověka pouze jediný vyvíjející se polytypický druh //Homo sapiens//. Podle tohoto *názoru by první formy rodu, například //*Homo habilis//, měly náležet do rodu //*Australopithecus//. Stavba těla druhů rodu //Homo// je jasně specializovaná na bipední lokomoci (*bipedie) a v zásadních rysech se podobá stavbě těla současného člověka. Dolní končetina je prodloužená, nejvýraznějším rysem je prodloužení a přestavba *stehenní kosti. Pánev je široká a nízká a má pro člověka charakteristické „prostorové“ uspořádání. Uchopovací a manipulační schopnosti nohy jsou velmi omezené. *Trup je krátký a předozadně oploštělý, zejména v oblasti hrudníku, *bederních obratlů je většinou pět. Horní končetiny jsou relativně krátké, gracilně stavěné. Ruka je gracilní, s dlouhými štíhlými, pohyblivými prsty a relativně dlouhým pohyblivým palcem schopným téměř dokonalé *opozice. Předpokládá se také, že pro všechny zástupce rodu //Homo// je typická ztráta původního ochlupení a charakteristický rozvoj kožních derivátů, jako jsou *vlasy a *chlupy. Důležitý je také rozvoj termoregulace, kde je výrazným činitelem pocení. Typický je velký mozek, který je strukturou analogický mozku současného člověka; starší formy rodu //Homo// měly ve srovnání s anatomicky moderním člověkem výrazně menší kapacitu mozku. Velikostní pohlavní dimorfismus není vysloveně velký, ale rozdíly ve velikosti mezi *pohlavími byly a jsou jasně patrné a u některých druhů a populací byly dosti výrazné. Pro rod //Homo// byl charakteristický rozvoj *primárních a *sekundárních pohlavních znaků, jako je dlouhý *penis, typická stavba ženských pohlavních orgánů, ženské prsy //(*mamma feminina)// a specifické mužské ochlupení obličeje. V potravě hraje velký význam živočišná potrava, i když její podíl mohl být u jednotlivých druhů výrazně odlišný. Zástupce rodu //Homo// lze charakterizovat jako všežravé *predátory, kteří využívají k získávání masité potravy *nástrojů a rozvinutých schopností mozku.$Jde o ekologicky velmi přizpůsobivou skupinu, která od samého počátku své evoluce žila v tropickém, subtropickém i mírném pásu a je globálně rozšířena. Rozvinutá je *materiální kultura spojená s výrobou sofistikovaných a složitých nástrojů. Její součástí je také upravování životního prostředí – například stavba přístřešků, úkrytů a *obydlí. Výroba a používání standardizovaných nástrojů z *kamene, *kostí, *paroží a dalších materiálů svědčí o tom, že zástupci rodu //Homo// museli disponovat rozvinutými formami učení, dobrou pamětí i schopností *analýzy a rovněž rozvinutými formami komunikace. K vzniku tohoto komplexu nebyl bezpodmínečně nutný velký mozek, ale naopak lze předpokládat, že zvětšování mozku bylo produktem rozvoje materiální kultury a chování.$Pro celý rod je typická i *kultura v dnešním slova smyslu. Latinský termín //homō fāber// („člověk dělný“) zdůrazňuje člověka jako výrobce, //homō lūdēns// jako toho, kdo si hraje, //homō oeconomicus// člověka jako nositele potřeb, kdežto //homō sociologicus// jako nositele společenských rolí; //homō viātor// („poutník“) zdůrazňuje lidskou smrtelnost, //homō hominī lupus//, že je „člověk člověku vlkem“. (Viz též *antropogeneze, *člověk – morfologie rodu Homo.) (Miloš Macholán, Jaroslav Malina, Václav Vančata)