mezipohlavnost, pojem zavedený v&nbsp;roce 1915 americkým genetikem německého původu Richardem Benedictem Goldschmidtem (1878–1958), který zjistil existenci sexuálních mezistupňů, že <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sex')">*pohlaví</span> určené zděděnými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chromozom')">*chromozomy</span> se může v&nbsp;průběhu embryonálního vývoje změnit – že mezi jedním a&nbsp;druhým pohlavím se mohou vyskytnout všechny přechodové stupně. Pojem intersexualita použil německý lékař Paul Mathes i&nbsp;na lidskou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('typologie')">*typologii</span> ve své práci //Die Konstitutionstypen des Weibes, insbesondere der intersexuelle Typus// (Konstituční typy ženy, zvláště intersexuální typ, in: //Biologie und Pathologie des Weibes//, díl třetí [Biologie a&nbsp;patologie ženy], 1924).$Dnes jsou již známy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gen')">*geny</span>, které se účastní v&nbsp;procesu diferenciace pohlaví a&nbsp;jejichž <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mutace')">*mutace</span> vysvětlují odchylky v&nbsp;jednoznačném vývoji k&nbsp;jednomu nebo druhému pohlaví. Je to například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('syndrom testikulární feminizace')">*syndrom testikulární feminizace</span> (žena s&nbsp;pohlavními chromozomy XY, kde však na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Y chromozom')">*chromozomu Y</span> chybí gen //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sex-determining Region of the Y Chromosome')">*SRY</span>//, klíčový pro vývoj <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('testis')">*testes</span>) či syndrom androgenní insenzitivity (žena XY, s&nbsp;mutací v&nbsp;genu na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('X chromozom')">*chromozomu X</span> způsobující absenci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('receptor')">*receptorů</span> pro <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('testosteron')">*testosteron</span>). Jindy dochází k&nbsp;mutaci genu pro syntézu testosteronu a&nbsp;u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plod')">*plodu</span> s&nbsp;pohlavními chromozomy XY se nevyvíjejí mužské pohlavní struktury. Dítě se narodí jako děvče, avšak v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pubertas')">*pubertě</span>, kdy adrenální žlázy začnou produkovat testosteron, dojde k&nbsp;maskulinizaci ve všech směrech, dokonce dojde k&nbsp;prodloužení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klitoris')">*klitorisu</span> do tvaru <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('penis')">*penisu</span>. V&nbsp;dospělosti jsou to muži. Tento tzv. pseudohermafroditismus a&nbsp;jiné poruchy mohou být způsobeny mutacemi dalších genů zodpovědných za vývoj pohlaví. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Relichová, Jiřina')">Jiřina Relichová</span>)