švýcarský psychiatr, psycholog, filozof a kulturolog. Byl ovlivněn *psychoanalýzou Sigmunda *Freuda, avšak odmítl jeho hypotézu sexuální determinace *libida. *Nevědomí chápal nikoli jako „odkladiště“, ale jako *kreativní a plnohodnotnou součást lidského duševního života. Rovněž, na rozdíl od Freuda, se soustřeďoval nikoli na pudovou stránku a determinaci v dětství, nýbrž na rozmanitost duševního života a vývoj v dospělosti. V rámci tohoto pojetí podloženém ještě *gnosticismem a *novoplatonismem se zajímal o *mytologii, *náboženství, okultní vědy, *mystiku a *symboliku různých *kultur světa (//Einführung in das Wesen der Mythologie// [Úvod do podstaty mytologie], 1941).$V Jungově koncepci *psychologie se tak prolíná *empirismus zkoumání psychických dějů s intuitivním vhledem do kulturních a dějinných souvislostí. Jako první zavedl do klinické praxe asociační experiment a vytvořil psychologickou *typologii *introverze-*extroverze a typologii čtyř psychických funkcí: *myšlení, cítění, vnímání, *intuice (//Psychologische Typen// [Psychologické typy], 1921). Mezi jeho hlavní objevy patří koncepce *kolektivního nevědomí, z něhož pramení nejen *mýty, náboženství nebo pohádky, ale z něhož čerpá také individuální psýcha jednotlivců. Hlavní součásti kolektivního nevědomí, tzv. *archetypy, zahrnují psychickou zkušenost mnohých generací lidstva; mezi nejvýznamnější patří archetypy Stínu a Animy (v muži) a Anima (v ženě), Velké Matky, Mudrce, Svébytí (//Über die Archetypen des kollektiven Unbewussten// [O archetypech kolektivního nevědomí]). Jungovo dílo ovlivnilo a ovlivňuje koncepce a výzkumy nejen psychologie, ale i *sociologie, *filozofické a *kulturní antropologie, *kulturologie a dalších *věd. (Jaroslav Malina)