staroindická nauka o&nbsp;tělesné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásce</span>, sexu, umění milovat, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('erotika')">*erotice</span>. Jako vědní disciplína se rozvíjela souběžně a&nbsp;v&nbsp;úzké souvislosti s&nbsp;naukou o&nbsp;světském prospěchu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artha')">*artha</span>), jehož dosahování spolu s&nbsp;uspokojováním tělesných žádostí (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('káma')">*káma</span>) tvořilo dva ze tří (později čtyř) základních životních cílů hinduisty //(tri-, čaturvarga)//. Nejstarší dochovanou památkou poměrně rozsáhlé kámašástrové literatury je //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kámasútra')">*Kámasútra</span>//, z&nbsp;pozdějších učených pojednání (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šástry')">*šástra</span>) zasluhují pozornost zejména //Ratirahasja// (Tajnosti lásky), kterou sepsal někdy v&nbsp;12.–13. století mudrc Kókkóka, Džajadévova stručná veršovaná příručka //Ratimaňdžarí// (Kytka veršů o&nbsp;lásce) zhruba ze stejné doby, anebo //Anangaranga //(Herna boha lásky) dvorského básníka Kaljánamally z&nbsp;16. století. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Filipský, Jan')">Jan Filipský</span>)