univerzitní vědecko-pedagogické pracoviště zabývající se integrálním výzkumem *člověka, *společnosti a *kultury v mezioborové perspektivě. Katedra teorie kultury prošla zásadní koncepční proměnou v roce 1991, kdy byl ustaven nový studijní obor – *kulturologie, který byl koncipován jako báze umožňující syntetizovat poznatky různých společenských věd zabývajících se studiem kultury. Mezi základní disciplíny tvořící jádro obecné kulturologie patří zejména *biokulturologie, dějiny kultury, *filozofická antropologie, *kulturní antropologie, *kulturní ekologie, sociologie kultury a psychologie kultury. V rámci aplikované kulturologie je rozvíjena především problematika managementu kultury, animace kultury volného času, ochrany *kulturního dědictví, fungování *kulturních institucí, šíření kultury prostřednictvím masmédií atd. Aplikovaná kulturologie na jedné straně vystupuje jako řada speciálních tematických oblastí a využívá poznatků obecné kulturologie k praktickým účelům, jako je například řízení procesů *kulturní změny, na straně druhé představuje badatelskou oblast, která stimuluje další rozvoj kulturologické teorie.$V průběhu minulého desetiletí byl gnozeologický potenciál obecné a aplikované kulturologie teoreticky i prakticky testován prostřednictvím akademické výuky i řady dlouhodobých sociokulturních empirických výzkumů lokálních městských kultur na území České republiky, které Katedra teorie kultury úspěšně realizovala. Základním cílem *katedry je výchova vysokoškolsky kvalitně připravených odborníků, jejichž vzdělání spojuje vysokou syntetickou erudici v teoretických vědách o člověku, společnosti a kultuře (obecné kulturologii) s praktickými znalostmi a dovednostmi v oblastech managementu kultury, ekonomiky kultury, animace kultury a médií (aplikované kulturologii). Obor kulturologie je koncipován jako komplexní a kontinuální bakalářské, magisterské a doktorské studium. Na jeho budování se podílel interdisciplinární tým odborníků, který tvořili jak kmenoví zaměstnanci katedry (Vladimír Borecký, Martin *Matějů, Jitka Ortová, Václav *Soukup), tak přední představitelé společenských věd (Ladislav *Holý, Josef Petráň, Miloslav *Petrusek Josef Polišenský aj.). Vybudování oboru kulturologie umožnilo obnovit kontinuitu výzkumů kultury, které byly na tomto pracovišti systematicky rozvíjeny již v 60. letech 20. století.$Současná kulturologie vychází z antropologického pojetí kultury jako systému nadbiologických prostředků a mechanismů, jejichž prostřednictvím se člověk adaptoval k vnějšímu prostředí. Na rozdíl od jednotlivých speciálních věd, které studují kulturu z různých zorných úhlů, se kulturologie pokouší překonat tuto roztříštěnost a odhalit vnitřní vztahy, které mezi jednotlivými dimenzemi kultury reálně existují. Z tohoto hlediska představuje kulturologie bezprostřední reakci na stále větší dezintegraci a diferenciaci výzkumů člověka, společnosti a kultury, na nezbytnost interdisciplinární spolupráce při řešení řady konkrétních problémů dnešního světa a na narůstající praktickou potřebu transkulturní komunikace. Charakteristickým rysem takto koncipované disciplíny je její generalizační funkce. Zatímco speciální vědy o člověku, společnosti a kultuře studují dílčí aspekty sociokulturní reality, kulturologie se zabývá komplexním výzkumem kultury jako specifického jevu //sui generis// a svébytné superorganické reality. Podrobnější informace o katedře a jejích zaměstnancích na: {{http://www.kulturologie.cz|http://www.kulturologie.cz}}. (Václav Soukup)