rakouský malíř, grafik a&nbsp;kreslíř; významný představitel evropské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('secese')">*secese</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbolismus')">*symbolismu</span>, spoluzakladatel Vídeňské secese. Zpočátku byl ovlivněn ornamentálním dekorativismem, později i&nbsp;egyptským uměním a&nbsp;byzantskými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mozaika')">*mozaikami</span>. Když však byla roku 1897 založena Wiener Sezession a&nbsp;začal vycházet časopis //Ver Sacrum//, odpoutal se od akademické tradice a&nbsp;dospěl k&nbsp;svébytné variantě secesního stylu: příznačná je dokonalá kresba, převádějící objemy do plošné zkratky, a&nbsp;jemné barevné polotóny kombinované se stříbrem a&nbsp;zlatem.$Námětově se jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('malířství')">*malba</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('grafika')">*grafika</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autotypie')">*autotypie</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('litografie')">*litografie</span>) a&nbsp;kresba soustřeďuje zejména na erotické vyzařování ženy v&nbsp;jeho heterosexuálním i&nbsp;homosexuálním projevu (//Vodní hadi I&nbsp;[Přítelkyně]//, 1904/1907; //Vodní hadi II//, 1904/1907; //Polibek//, 1907/1908; //Půlakt sedící se zavřenýma očima//, 1913 aj.) zesílené mnohdy tajuplnou atmosférou a&nbsp;ornamentální kresebnou formou i&nbsp;výběrem z&nbsp;historie proslulých //femme fatale//, pojednaných však novým způsobem, odlišným od pojetí renesančních nebo barokních mistrů. Například téma <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Holofernes')">*Holofernes a&nbsp;Judita</span> zachytil Klimt na dvou obrazech //Judita I// (1901) a&nbsp;//Judita II// (1909): na obou je nezbytný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('atribut')">*atribut</span> v&nbsp;podobě Holofernovy uťaté hlavy, avšak Judita je kráska (v&nbsp;prvém případě rozkošnicky přivírající oči), přitažlivá, nebezpečná a&nbsp;jaksi nadosobní; //Danau// (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zeus a&nbsp;Danaé')">*Zeus a&nbsp;Danaé</span>) (kolem roku 1907/1908) pojal jako nádherný do sebe se choulící ženský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akt')">*akt</span> se zavřenýma očima láskyplně přijímající Dia v&nbsp;podobě zlatého deště.$Klimt (podobně jako Egon <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Schiele, Egon Leo Adolf')">*Schiele</span> [1890–1918] a&nbsp;další malíři) touto linií své tvorby reagoval na dobově živé téma ženské role a&nbsp;s&nbsp;ní spojené téma <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sexualita')">*sexuality</span>, které bylo typické pro tehdejší dobu pnutí mezi potlačováním sexuality na jedné straně a&nbsp;její emancipací na straně druhé. Interpretace a&nbsp;zobrazení ženy jako //femme fatale//, vyznačující se všepohlcující sexualitou, i&nbsp;ženy jako nesamostatné, bezduché součásti dekorace nebyla náhodná. Epochu přelomu století provázelo veliké znejistění a&nbsp;krize <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('identita')">*identity</span>. Tehdejší císařská Vídeň prožívala tuto situaci snad ještě intenzivněji než jiné evropské metropole také díky vlivným teoriím psychiatra Sigmunda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Freud, Sigmund')">*Freuda</span> (1856–1939) nebo filozofa Otty <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Weininger, Otto')">*Weiningera</span> (1880–1903). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)