český básník, prozaik, dramatik, scenárista a režisér. Prošel obdobným vývojem jako mnozí jeho vrstevníci: po osvobození byl stržen revolučním a budovatelským nadšením, v šedesátých letech hájil *socialismus „s lidskou tváří“, v následujícím období vystupoval proti normalizačnímu režimu, což bylo také důvodem pro jeho vypovězení z Československa. Po listopadu 1989 se do vlasti nevrátil. I v této době však – z vídeňského *exilu, který se stal jeho novým domovem – sleduje a glosuje, například v lustračním románu //Sněžím //(1994), její osudy a aktuální problémy. Kohoutova tvorba vykazuje zásadní proměny a hluboké zlomy v pohledu na *svět. Její jednotlivá stadia se jeví jako zcela protichůdná, takže vznikají obtíže klást je do jedné vývojové řady. Ale i přes kritické výhrady, kterým byla vystavena, se vždy prosadila na čtenářském trhu.$Světový ohlas získala jeho původní tvorba i jeho divadelní *adaptace známých literárních děl. Jednou z hlavních příčin Kohoutova úspěchu na literárním poli byla odvaha jít s vlastní kůží na trh, politicky se angažovat, důrazně proklamovat vlastní názory a odhalovat své soukromí. Silné autobiografické zaměření přinesla již Kohoutova svazácká, se stalinskou ideologií spjatá *poezie, i jeho protinormalizační prozaické práce. Ne náhodou je jeho první prózou práce nazvaná //Z deníku kontrarevolucionáře //(1969, vydáno pouze německy). Vrchol Kohoutovy prozaické tvorby představuje deníkový román //Kde je zakopán pes// (Kolín nad Rýnem 1987), popisující události a autorovy životní zkušenosti z doby represí proti organizátorům *Charty 77. Mimo okruh autobiograficky koncipovaných děl patří fantaskní tragikomický román //Katyně// (1990). Tento román, inspirovaný absurdní, kafkovskou a rovněž masovou, pokleslou literaturou, popisuje události, které se odehrávají kolem půvabné, ale mentálně poněkud retardované Lízinky Tachecí; ta se shodou okolností stala první studentkou na dosud vždy chlapecké střední škole vychovávající budoucí katy. *Erotika je zde spjata s *násilím, je exhibicionistickým aktem, nepříliš vzdáleným popravčímu úkonu. (Jiří Pavelka)