evoluční teorie střední úrovně, označuje se jím <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konflikt')">*konflikt</span>, povstávající z&nbsp;odlišných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('genetický')">*genetických</span> zájmů rodičů a&nbsp;potomků. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výběr, přirozený')">*Přirozeným výběrem</span> jsou zvýhodňováni potomci, kteří manipulují svými rodiči tak, aby si zajistili jejich co nejvyšší investici (často na úkor svých sourozenců), a&nbsp;naopak mezi rodiči budou zvýhodňováni ti, kteří dokáží ve svém zájmu manipulovat se svými potomky a&nbsp;zajistit nejlepší kombinaci jejich počtu a&nbsp;kvality.$Jedním z&nbsp;příkladů je genetický konflikt mezi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plod')">*plodem</span> a&nbsp;matkou v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('těhotenství')">*těhotenství</span>, kterým se zabýval David Haig (1993). V&nbsp;důsledku přirozeného výběru by se měly <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gen')">*geny</span> plodu v&nbsp;děloze snažit získat pro plod od matky více zdrojů, než je optimální z&nbsp;hlediska matky. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('placenta')">*Placenta</span> produkuje allokrinní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hormon')">*hormony</span>, které snižují citlivost matky k&nbsp;inzulínu a&nbsp;tak zajišťují, že se v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krev')">*krvi</span> dostane k&nbsp;plodu větší množství cukrů. Matka na to reaguje zvýšením hladiny inzulínu v&nbsp;krvi, a&nbsp;placenta proti tomu zase reaguje tím, že obsahuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('receptor')">*receptory</span> pro inzulín, jejichž prostřednictvím se spouští produkce enzymů, které inzulín odbourávají. Vzhledem k&nbsp;tomu, že jen část počatých zárodků nedospěje k&nbsp;porodu (ca 30 %), se vytváří další prostor pro konflikt mezi matkou a&nbsp;plodem. Plod bude mít nižší kritéria vlastní kvality (limitní mez) pro spontánní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('potrat')">*potrat</span>, než má pro jeho spontánní potracení matka. Limitní mez kvality plodu z&nbsp;hlediska matky se ovšem bude snižovat s&nbsp;tím, jak se matka blíží ke konci svého reprodukčního života. Důsledkem toho může být, že mezi dětmi starších matek najdeme vyšší výskyt genetických poruch. V&nbsp;počátečních fázích těhotenství je udržení plodu v&nbsp;děloze řízeno mateřským hormonem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gestageny')">*progesteronem</span>, v&nbsp;pozdějších fázích především hormonem choriogonadotropinem (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('HCG')">*HCG</span>), který produkuje plod do krve matky a&nbsp;který způsobuje zvyšování produkce progesteronu matkou. Kromě toho konflikt probíhá také při řízení krevního tlaku, s&nbsp;nímž souvisí krevní zásobení placenty. Plod se snaží zvyšovat krevní tlak matky, což může vést k&nbsp;těhotenské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hypertenze')">*hypertenzi</span> (preeklampsie). Vysoké porodní hmotnosti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neonatus')">*novorozenců</span> pozitivně korelují s&nbsp;krevním tlakem matky. Také po porodu může potomek požadovat více zdrojů, než je pro matku výhodné poskytovat, a&nbsp;přirozená přítomnost benzodiazepinů (sedativa, hypnotika) v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mléko, mateřské')">*mateřském mléce</span> může být protiakcí ze strany matky. U&nbsp;každého potomka může navíc docházet ke konfliktu mezi geny pocházejícími od matky a&nbsp;od otce (viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('imprinting, parentální')">*imprinting, parentální</span>).$Konflikt rodičů a&nbsp;potomků uvedl do evoluční teorie v&nbsp;roce 1974 americký evoluční biolog a&nbsp;sociobiolog Robert L. Trivers (narozen 1943), později byl rozšířen do obecnější teorie sobeckého genu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>)