evoluční teorie střední úrovně, označuje se jím *konflikt, povstávající z odlišných *genetických zájmů rodičů a potomků. *Přirozeným výběrem jsou zvýhodňováni potomci, kteří manipulují svými rodiči tak, aby si zajistili jejich co nejvyšší investici (často na úkor svých sourozenců), a naopak mezi rodiči budou zvýhodňováni ti, kteří dokáží ve svém zájmu manipulovat se svými potomky a zajistit nejlepší kombinaci jejich počtu a kvality.$Jedním z příkladů je genetický konflikt mezi *plodem a matkou v *těhotenství, kterým se zabýval David Haig (1993). V důsledku přirozeného výběru by se měly *geny plodu v děloze snažit získat pro plod od matky více zdrojů, než je optimální z hlediska matky. *Placenta produkuje allokrinní *hormony, které snižují citlivost matky k inzulínu a tak zajišťují, že se v *krvi dostane k plodu větší množství cukrů. Matka na to reaguje zvýšením hladiny inzulínu v krvi, a placenta proti tomu zase reaguje tím, že obsahuje *receptory pro inzulín, jejichž prostřednictvím se spouští produkce enzymů, které inzulín odbourávají. Vzhledem k tomu, že jen část počatých zárodků nedospěje k porodu (ca 30 %), se vytváří další prostor pro konflikt mezi matkou a plodem. Plod bude mít nižší kritéria vlastní kvality (limitní mez) pro spontánní *potrat, než má pro jeho spontánní potracení matka. Limitní mez kvality plodu z hlediska matky se ovšem bude snižovat s tím, jak se matka blíží ke konci svého reprodukčního života. Důsledkem toho může být, že mezi dětmi starších matek najdeme vyšší výskyt genetických poruch. V počátečních fázích těhotenství je udržení plodu v děloze řízeno mateřským hormonem *progesteronem, v pozdějších fázích především hormonem choriogonadotropinem (*HCG), který produkuje plod do krve matky a který způsobuje zvyšování produkce progesteronu matkou. Kromě toho konflikt probíhá také při řízení krevního tlaku, s nímž souvisí krevní zásobení placenty. Plod se snaží zvyšovat krevní tlak matky, což může vést k těhotenské *hypertenzi (preeklampsie). Vysoké porodní hmotnosti *novorozenců pozitivně korelují s krevním tlakem matky. Také po porodu může potomek požadovat více zdrojů, než je pro matku výhodné poskytovat, a přirozená přítomnost benzodiazepinů (sedativa, hypnotika) v *mateřském mléce může být protiakcí ze strany matky. U každého potomka může navíc docházet ke konfliktu mezi geny pocházejícími od matky a od otce (viz *imprinting, parentální).$Konflikt rodičů a potomků uvedl do evoluční teorie v roce 1974 americký evoluční biolog a sociobiolog Robert L. Trivers (narozen 1943), později byl rozšířen do obecnější teorie sobeckého genu. (Miroslav Králík)