dvoudomá, až 1,5 m vysoká, jednoletá rostlina z čeledi konopovitých //(Cannabaceae)// s charakteristicky dlanitě dělenými listy, drobnými nenápadnými *květy ve složitých latnatých květenstvích. Samičí květenství jsou hustě žláznatá, drobné *plody (nažky) s intenzivní mozaikovitou kresbou v době zralosti samovolně vypadávají. Pochází ze západních svahů Himálaje a západního Kašmíru. Pěstuje se dnes v Indii až do výšky 3000 m n. m., v severovýchodním Íránu, v Afghánistánu, Pákistánu, Indonésii, ve střední Asii, v severozápadní a střední Africe, Mexiku, ve Spojených státech amerických a v Jižní Americe. Obsahuje cannabidoidy, z nichž nejvyšší účinnost vykazuje tetrahydrocannabidol (THC), jehož koncentrace v pryskyřici produkované žlázkami bývá kolem 40 %, zatímco v listech a květenství se jeho koncentrace pohybuje v rozmezí 8–12 %. Hlavním využitím konopí je výroba *marihuany nebo *hašiše. Má také využití jako technická či textilní rostlina; jako léčivá rostlina se užívá jako sedativum, analgetikum, prostředek proti zácpě, astmatu, dně, revmatismu a protijed při otravě strychninem.$Indické konopí bylo využíváno od *starověku, jak dokládají zmínky v thébském Ebersově papyru z 16. století př. n. l. i v asyrském lékopisném receptáři z 12. století př. n. l. Jako prostředek k tišení bolesti používali konopí také evropští lékárníci v 18. a 19. století. V současnosti se testují THC preparáty použitelné při pokročilé fázi *AIDS a nádorových onemocnění, zkoumají se také jejich účinky při Parkinsonově nemoci. (Petr Bureš)