označení sektářského směru v *hinduismu, spjatého s uctíváním *Kršny, jednoho z vtělení (*avatár) boha *Višnua; jeho počátky souvisejí s rozšířením kultu boha Vásudévy v 6.–5. století př. n. l., jenž kolem 4. století př. n. l. splynul s postavou zbožštěného hrdiny a náboženského vůdce *kmene Jádavů Kršny. Začátkem našeho *letopočtu kršnovskou *legendu obohatil cyklus legend oslavujících božského pastýře Gópálu, jeho dovádění s mlékařkami i jeho hrdinské kousky. *Integrací všech tří kultů zřejmě neárijského původu a jejich propojením s postavou védského Višnua vznikl kršnaismus jako součást višnuistického *náboženství a jeho nejvýznamnější proud.$V širším smyslu název kršnaismus zahrnuje množství škol a náboženských *hnutí vyzdvihujících Kršnu jako nejvyšší *božstvo a zdůrazňujících cestu láskyplné oddanosti jeho božské osobě (*bhakti); řadí se k nim hnutí nimbárků nesoucí jméno svého zakladatele z 11.–12. století, škola vallabhovců pojmenovaná podle višnuistického světce a filozofa Vallabhy z 15. století, bhaktické směry vycházející z učení bengálského mystika Čaitanji z 16. století, stejně jako neohinduistická hnutí typu ISKCON (*Haré Kršna). (Jan Filipský)