původně //Kuan-š’-jin// („ten, který naslouchá hlasům světa“), čínské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jméno')">*jméno</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Avalókitéšvara')">*Avalókitéšvary</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bódhisattva')">*bódhisattvy</span> milosrdenství, vystupujícího v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sútra')">*sútrách</span> //Lotosová sútra, Avatamsaka sútra, Šúrangana sútra// a&nbsp;//Sútra srdce//. Nejuctívanější buddhistické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*božstvo</span> v&nbsp;Číně, též nejčastěji zobrazované. Rozmach kultu nastal již za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tchang')">*Tchangů</span> (618–907) u&nbsp;všech <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekta')">*sekt</span>, včetně nově uvedeného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tantrismus')">*tantrismu</span>, kde na sebe bere „tisícirukou a&nbsp;tisíciokou“ formu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol')">*symbol</span> schopnosti vidět nebezpečí a&nbsp;pomoci všem, kdo v&nbsp;nouzi zvolají jeho jméno). Za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sung')">*Sungů</span> (960–1279) došlo k&nbsp;pozvolné proměně z&nbsp;mužské podoby v&nbsp;ženskou bohyni, způsobené řadou kulturních podnětů a&nbsp;rozšířené na celý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Dálný')">*Dálný východ</span> (korejsky: //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kwanŭm')">*Kwanŭm</span>//, japonsky: //Kannon//). Také v&nbsp;pozdějších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legenda')">*legendách</span> se převtělovala v&nbsp;ženy, například v&nbsp;princeznu Miao-šan či promiskuitní tetu Ma s&nbsp;košíkem ryb.$Centrem jejího kultu je Pchu-tchuo-šan, ostrov při březích provincie Če-ťiang v&nbsp;Číně, analogie rodného ostrova (hory) Potalaka v&nbsp;Indii. Zjevuje se prý na vlnách v&nbsp;bílé splývavé říze a&nbsp;bosá, v&nbsp;rukou vázičku s&nbsp;nektarem osvícení a&nbsp;vrbovou větvičku k&nbsp;zahnání nemocí – tedy v&nbsp;sinizované podobě, pro niž chybí podklad v&nbsp;textech. Má přes třicet dalších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ikonografie')">*ikonografických</span> zpodobení, většinou ženských, například s&nbsp;dítětem v&nbsp;náručí; jindy ji doprovází dvojice dětí (chlapec Súdhana a&nbsp;Dračí princezna). Běžným způsobem uctívání je recitovat „dháraní o&nbsp;veleslitovné Kuan-jin“ //(Ta-pej Kuan-jin čou)//, což vede k&nbsp;mnoha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zázrak')">*zázrakům</span> – příběhy o&nbsp;nich jsou dochovány ve výpravných cyklech. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Olivová, Lucie')">Lucie Olivová</span>)