český a francouzský prozaik, básník, dramatik, esejista a překladatel; od roku 1975 činný ve Francii. Vytvořil vyhraněný typ racionalistické, reflexivní prózy inspirované vypravěčskými postupy a strategiemi osvícenského románu 18. století a dílem Vladislava *Vančury. Jeho prvními významnými prozaickými díly byly tři sbírky povídek shrnutých do souboru //Směšné lásky// (1970) a román vyrovnávající se s důsledky *Stalinova *kultu osobnosti //Žert //(1967). Světový úspěch zaznamenal především svými romány //Nesnesitelná lehkost bytí //(1985) a //Nesmrtelnost// (1993), prezentujícími atraktivní, postmoderní koncept literární tvorby. (Jiří Pavelka)