označení generačně blízké skupiny amerických básníků a prozaiků, kteří začali tvořit většinou ve dvacátých letech 20. století a jejichž životní filozofie byla zásadně ovlivněna zážitkem *první světové války, vystřízlivěním z „amerického snu“ //(American dream)// o Spojených státech amerických jako *zemi svobody a neomezených možností a pocitem kulturní vykořeněnosti; autorkou tohoto označení je respektovaná patronka těchto literátů Gertrude Steinová (1874–1946), americká experimentální prozaička a umělecká kritička, žijící dlouhá léta v Paříži.$Američtí umělci takřka bez vlastních *kulturních tradic vykořeněnost pociťovali uprostřed kulturou kypící Francie a Itálie, ale také v zemi svých předků, v Anglii. Jejich tvorba byla *konfrontací vlastní americké podstaty a evropanství, neustálým znepokojeným vyrovnáváním se s tradicemi *Starého světa; základním tématem je zklamání a skepse, rozklad lidských a společenských *hodnot a hledání východiska v útěku do *přírody nebo *kultury, hlavními hrdiny jsou jednotlivci „ztracení“ v nepřehledném labyrintu *světa, obvykle rozvrácení, silně citově založení, kteří nenacházejí nikde zakotvení.$K nejvýznamnějším představitelům „ztracené generace“ patří Ernest *Hemingway, Scott *Fitzgerald, John Dos Passos (1896–1970), autor trilogie //USA// (1930–1936) nebo Thomas *Wolfe (1900–1938); někdy bývá do tohoto okruhu řazena i tvorba Williama Faulknera (1897–1962), který však byl více ovlivněn Fjodorem Michajlovičem *Dostojevským, *naturalismem*modernou, a básníků a esejistů Ezry Pounda (1885–1972) a Thomase Stearnse Eliota (1888–1965). (Jaroslav Malina, Jiří Pavelka)