římský básník a filozof; stoupenec *Epikúrovy filozofie. Ve svém díle //De rerum natura// (//O přírodě//, česky v několika vydáních, první vydání v roce 1948) vyložil systém Epikúrovy filozofie a jejích hodnot pro pochopení světa člověkem, pro jeho osvobození od pověr kultu a náboženství a zbytečných tělesných i duševních trýzní.$Lucretiovo dílo bylo významným tvůrčím počinem uměleckým i vědeckým. Z hlediska umění šlo o vynikající zvládnutí obtížného tématu, z hlediska jazykového se úspěšně vyrovnalo s terminologickými nedostatky soudobé *latiny. Z hlediska vědy anticipoval *ideu *evoluce. Podle Lucretia všechno organické se zrodilo z anorganického a složitější organismy se vyvinuly z jednodušších. Lucretiova představa evoluce živých tvorů v sobě dokonce zahrnuje zárodky pozdějšího učení o *přirozeném*pohlavním výběru. Lucretius totiž předpokládal, že v průběhu evoluce vyhynuli jak nedostatečně adaptovaní tvorové (zrůdy a nestvůry), tak živočišné druhy, které se nedokázaly úspěšně rozmnožovat. V Lucretiově představě vývoje lidstva je rovněž obsažena myšlenka *pokroku. Podle jeho *názoru žili původní lidé v polodivokém stavu, neznali obydlí ani *oheň. Teprve progresivní vývoj v oblasti *materiální kultury lidem umožnil vymanit se z prvotní závislosti na *přírodě a vedl k přeměně primitivních *tlup ve *společnost.$Lucretius, stejně jako *Poseidónios, rozvíjí ideu přírodního původu lidstva, předpokládá existenci lidské *prehistorie a stadiální charakter vývoje společnosti. (Jaroslav Malina, Marie Pardyová, Václav Soukup)