1. [antropologie], princip definování práv, povinností a členství v příbuzenské skupině přes ženskou rodovou *linii, *descendence. Matka vytváří střed všech *příbuzenských vztahů platných pro její děti. *Společnosti, které vytvářejí v mateřské linii pokrevní skupiny jako *rod a *klan, se nazývají matrilineární. Všichni členové takového rodu nebo klanu se hlásí k společnému předkovi z mateřské strany a všechny sociální *hodnoty, které ve společnosti identifikují jedince, se přenášejí pouze po matce. Matrilinearita se vztahuje nejen na *identifikaci jedince, ale zároveň na další sociální, politická a ekonomická práva (tituly, *úřady, profese, majetek atd.).$Matrilinearitu nelze zaměňovat s *matriarchátem, ve většině matrilineárních systémů hraje totiž rozhodující úlohu v sociálním životě muž – bratr matky, strýc z matčiny strany, který přebírá obvykle *autoritu otce (tzv. *avunkulát). *Sňatek s dcerou strýce patří v mnoha společnostech mezi preferované sňatky. Sociální úlohu strýce z matčiny strany popsal Bronisław *Malinowski na základě svých výzkumů na Trobriandských ostrovech, teoreticky ji rozpracoval Claude *Lévi-Strauss, který označil strýce z matčiny strany za nejdůležitější prvek v základním jádru rodiny těch společností, u nichž dochází k *substituci úlohy strýce a otce. Model Sigmunda *Freuda, který předpokládal, že tuto roli může v rodině zastávat pouze otec, není v matrilineárních společnostech funkční. Rozhodně není etnologicky nikde prokázáno, že by matrilinearita byla vývojově starším společenským modelem než *patrilinearita. Obecně lze pouze tvrdit, že zemědělské společnosti jsou častěji matrilineární než společnosti pastevecké; u archaických etnik, jakými jsou původní obyvatelé Afriky (*Pygmejové, *Sanové) nebo Austrálie (*Austrálci), se vyskytuje matrilinearita i patrilinearita; (Zdeněk Justoň, Jaroslav Malina)$2. [primatologie], dlouhodobé příbuzenské vztahy jedinců po mateřské linii, které hrají důležitou úlohu v životě skupiny *primátů jako funkční sociální jednotky. Matrilinearita zabezpečuje stabilitu základního jádra skupiny a celkovou relativní vnitroskupinovou stabilitu. Má také velký vliv na regulaci a zaměření agresivního a přátelského chování ve skupině. U mnoha druhů primátů (kočkodanů, makaků, paviánů, *šimpanzů) se postavení ve společenské hierarchii skupiny zpravidla dědí po mateřské linii: v průběhu dospívání získávají mláďata postavení srovnatelné s postavením matky, i když zpravidla o trochu nižší. Nejvyšší postavení většinou dědí mladší z více sester. (Marina Vančatová)