jedna ze základních antropologických *metod spočívající v získání informací umožňujících rekonstruovat životní historii konkrétních osob v kontextu studované *kultury. Zdrojem životopisných dat může být vyprávění *informátorů o průběhu jejich života, analýza relevantních osobních dokumentů, jako jsou deníky, memoáry, dopisy, fotografie, a dalších souvisících dobových informací, obsažených například v tisku.$Biografická metoda umožňuje porozumět sociokulturní realitě prostřednictvím individuálních životních osudů, které zahrnují vývojové proměny *názorů a postojů lidí v průběhu jejich *ontogeneze. Životní historie vybraných jednotlivců mohou být užitečné zejména při výzkumech, které jsou zaměřeny na vztah mezi ontogenetickým vývojem jednotlivce a širšími procesy společenského vývoje a *kulturní změny. Aplikace této metody v průběhu *antropologického terénního výzkumu však přináší jistá úskalí. Výzkumníci by si například měli uvědomit, že lidé, kteří jsou ochotni vyprávět o svém životě, nemusí být typickými reprezentanty studované kultury. V důsledku toho může dojít při interpretaci dat, získaných touto metodou, ke zkreslení obrazu zkoumané *společnosti. Na druhé straně biografická metoda umožňuje na pozadí vývojových proměn a sociálních zkušeností zkoumaného jedince popsat, pochopit a průběh lidské ontogeneze interpretovat v konkrétním kulturním kontextu. V 70. letech 20. století získalo užívání biografické metody v antropologii novou dimenzi v souvislosti s nástupem kritického proudu *feministické a *postmoderní antropologie. Feministické antropoložky ostře kritizovaly androcentrickou perspektivu (*androcentrismus) tradiční antropologie a programově obrátily svou pozornost ke sběru a interpretaci ženských biografií jako nástroje hlubšího pochopení studovaných kultur. (Václav Soukup)