[molekulární genetika], krátké, tandemově se opakující sekvence *DNA, zpravidla o délce 2–6 *bp (některé prameny uvádějí rozmezí od 1 bp po 8 bp). V typické podobě jsou nejčastější dinukleotidové repetice (srov. *nukleotid), z nichž převažuje typ (CA)//n//, mezi trinukleotidy jsou nejfrekventovanější CAG a AAT. Pokud pod pojmem mikrosatelit rozumíme jakoukoli tandemově se opakující krátkou sekvenci, pak nejčastěji se vyskytující sekvencí u *člověka je poly(A). Počet opakujících se motivů může dosáhnout až několika stovek (kolem 150 bp). Vyskytují se ve všech dosud zkoumaných *prokaryotických a *eukaryotických genomech a to jak v kódujících, tak i nekódujících oblastech. Jsou charakterizovány vysokou mutační rychlostí (u savců včetně člověka řádově 10-3 až 10-4/*lokus/generaci), vysokou početností a rozptýlením po celém *genomu (tím se liší od *minisatelitů, které se vyskytují jen v určitých, tzv. hypervariabilních oblastech *chromozomů). Díky jejich *kodominanci lze snadno identifikovat *heterozygotní jedince.$Možnosti využití mikrosatelitů jsou široké: díky svému vysokému počtu nacházejí uplatnění především v mapování genomu, jejich vysoká proměnlivost z nich zase činí účinný nástroj *forenzních *analýz, kde nahradily metodu fingerprintingu (srov. *DNA profil), určování paternity, odhadů velikosti a struktury populace, genetické proměnlivosti, *toku genů atd. Přestože jsou mikrosatelity všeobecně považovány za molekulární znaky selektivně neutrální, množí se doklady o regulační funkci některých mikrosatelitů, u člověka je známo i několik případů silného vlivu těchto sekvencí na duševní schopnosti svého nositele. (Miloš Macholán)