sekret *mléčné žlázy ženy (viz též *kojení, *laktace). Představuje hlavní zdroj potravy kojence a výlučný zdroj před započetím dokrmování. Mateřské mléko je složeno z vody, sacharidů, tuků, *proteinů a dalších volných látek (mastné kyseliny, aminokyseliny, vitamíny, minerály, stopové prvky aj.). Energetická hodnota mateřského mléka se pohybuje okolo 250 kilojoulů na 100 mililitrů. Kromě nutriční hodnoty je pro kojence významný obsah imunitních (imunoglobulíny, fibronektin) a růstových faktorů.$Lidské mateřské mléko se svým složením liší od mléka kravského (a mléka samic ostatních savců) i od komerčně vyráběné náhradní kojenecké stravy. Voda tvoří 85–90 % mateřského mléka. Hlavním sacharidem je laktóza (disacharid složený z galaktózy a glukózy, štěpený laktázou ve střevě kojence), která není esenciální z hlediska své vlastní nutriční hodnoty, umožňuje však absorpci vápníku ve střevě a ovlivňuje aciditu a bakteriální obsah střeva. Kromě laktózy obsahuje mateřské mléko také oligosacharidy a monosacharidy. Hlavním zdrojem energie kojence jsou tuky mateřského mléka. Obsahují kyselinu linolovou a alfa-linolenovou, kromě toho však také dlouhořetězcové polynenasycené mastné kyseliny (například kyselina arachidonová a dokosahexaenová). Ty se uplatňují při růstu mozku dítěte a jejich zastoupení v tucích lidského mateřského mléka se dává do souvislosti s „růstovým spurtem“ mozku člověka v prvních dvou letech života. Srovnávací studie však neprokázaly zásadní rozdíly v obsahu těchto mastných kyselin v mateřském mléce *člověka a ostatních vyšších *primátů. Lidské mateřské mléko obsahuje inaktivní formu lipázy (enzymu štěpícího tuky, kravské mléko lipázu neobsahuje), která se v *duodenu kojence aktivuje v přítomnosti žlučových solí. Mateřské mléko obsahuje jednak proteiny zastoupené v krevním oběhu (například sérový albumín), jednak proteiny specifické pouze pro mléko (alfa-laktalbumín, laktoferin a kasein). Obsah kaseinu v lidském mateřském mléce je několikanásobně nižší než v mléce kravském, oproti kravskému má mateřské mléko naopak vyšší obsah dusíkatých látek neproteinové povahy (močovina, kreatinin, volné aminokyseliny, taurin aj.). Podstatnou složkou mateřského mléka je sekreční imunoglobulín A (IgA), podílející se na imunitní ochraně střeva kojence. Mateřské mléko dále obsahuje vitamíny rozpustné ve vodě i v tucích a minerály, přičemž se jednotlivé látky od sebe liší stálostí koncentrace v mléce a závislostí na stravě matky.$Přibližně první dva dny po porodu se tvoří *mlezivo (cca 40 ml, má vyšší obsah proteinů, imunoglobulínů, vitamínu A, B12 a K, a naopak nižší obsah tuků než mateřské mléko), pak produkce sekretu rychle roste a složení se mění na „definitivní“ mateřské mléko, za které je považováno ca 10 dní po porodu. Pět dní po porodu se vytvoří asi 50 mililitrů mléka denně a jeho produkce dále roste v závislosti na spotřebě dítěte. Množství vytvořeného mateřského mléka se udává nejčastěji v gramech, neboť se stanovuje z rozdílu hmotnosti kojence bezprostředně před a po nakojení. Ve třetím a čtvrtém měsíci po *narození se může vytvořit více než 800 gramů mateřského mléka denně. Složení mateřského mléka se u jedné a téže ženy mění v průběhu každého kojení (mléko z přední části prsní žlázy má vyšší obsah sacharidů a mléko z její zadní části má vyšší zastoupení tuků), kolísá v jednotlivých dnech a mění se s postupem laktace, liší se u jednotlivých žen (například ženy s vyšším *BMI produkují mateřské mléko s vyšším obsahem tuků, ale celkově tvoří mléka méně), liší se mezi geografickými regiony a mění se v závislosti na stravě matky. Nutriční stav matky ovlivňuje každou složku mateřského mléka různě: nejvíce se mění obsah tuků (a tedy energetická hodnota mléka), zastoupení mastných kyselin ve stravě matky ovlivňuje jejich zastoupení v jejím mateřském mléce. Spotřeba mléka se liší v závislosti na pohlaví kojence, u chlapců je v průměru vyšší. Energetická hodnota mléka matek kojících chlapce je o čtvrtinu větší než u matek kojících dívky, což může přispívat pozorovanému rychlejšímu růstu chlapců v kojeneckém věku. Náhradní kojenecká strava svým složením napodobuje složení mateřského mléka a zpravidla dostačuje svou energetickou hodnotou (méně už zastoupením a poměrem jednotlivých složek), neplní však funkci imunitní. (Miroslav Králík)