evolučně biologický model vysvětlující existenci *polygynie u živočišných druhů, kde reprodukční úspěch samice závisí na zdrojích (teritoriu, potravě) ovládaných samci. Autory jsou J. Verner a M. F. Willson (//Ecology//, vol. 47, 1966, s. 143–147) a Gordon H. Orians (//American Naturalist//, vol. 103, 1969, no. 934, s. 589–603) a model byl původně navržen pro teritoriální ptáky. Práh polygynie je minimální rozdíl v kvalitě nejbohatšího a nejchudšího teritoria, při kterém se samici již vyplatí dělit se s jinou amicí o samce s nejbohatším teritoriem, místo aby byla jedinou partnerkou samce s chudším teritoriem. Prahu polygynie je dosaženo, pokud polovina zdrojů ovládaných nejbohatším samcem, který již samici má, je větší než zdroje ovládané chudším nezadaným samcem. Aplikace na *člověka předpokládá, že míra polygynie v lidských populacích není *primárně způsobená snahou mužů mít a zaopatřovat více žen, ale naopak – ženským výběrem těch partnerů, kteří relativně k ostatním potenciálním partnerům v populaci kontrolují více zdrojů. Ověření platnosti modelu u člověka komplikuje povaha výběru dlouhodobého partnera, v němž hraje roli vliv *příbuzenství a další faktory. (Miroslav Králík)