česká spisovatelka; nejpopulárnější česká prozaička 19. století, sběratelka lidové české a slovenské slovesnosti (poznatky o stavu regionální lidové kultury začala publikovat v polovině 40. let 19. století v časopisech //Česká včela// a //Květy//), představitelka aktivního křídla národního obrození a výjimečná osobnost, která se dokázala vzepřít dobovým společenským *normám a *konvencím. Její jazykově vytříbená a bohatá tvorba obhajovala národně obrozenské ideály. V povídkové tvorbě a zejména v idylické próze //Babička //(1855) oslavovala život a morálku prostého, národně uvědomělého českého lidu. Rozpor mezi autorčinou buditelskou, idylicko-didaktickou tvorbou a jejím tragickým životním osudem, ale také její bouřlivý citový život se podílely na mytizaci tvorby i její osoby. Čtenáře vzrušuje také autorčin nejasný původ, jehož tajemství se dosud literárním historikům nepodařilo odhalit.