-i, m., novorozenec. Novorozencem nazýváme dítě v období od porodu do 28. dne po *narození. „Užší novorozenecké období“ je pojem, vymezený pro prvních sedm dní života, v nichž probíhají nejdůležitější adaptace novorozeného dítěte na nové životní podmínky. V průběhu celého novorozeneckého období se řada funkcí a struktur, které byly během nitroděložního života omezeny v činnosti nebo nevyvinuty, mění v plně aktivně pracující systémy.$Z hlediska adaptace novorozence je nejkritičtější počátek respirace. *Plíce plodu mají hladký povrch a charakter žlázového orgánu, jsou šedobílé až nažloutlé barvy, těžší než voda. Po nádechu se zbarvují do růžova, jejich povrch je v důsledku naplnění plicních *alveolů vzduchem nerovný a na vodě plavou (plovací zkouška plic v soudním *lékařství). Rozvinutí plic je za normálních okolností velmi rychlé a dokonalé (po podvázání *pupečníku je podrážděno dýchací centrum v *prodloužené míše nedostatkem kyslíku v krvi), současně probíhá změna *fetálního typu krevního oběhu v postnatální.$*Srdce je u novorozence (vzhledem k vysoké poloze *bránice) uloženo příčně. Je okrouhlého tvaru se stejně velkými *srdečními komorami, jeho hmotnost se pohybuje okolo 23 g. U plodu je fetální krevní oběh pupečníkovou žílou a tepnami napojen přes *placentu na cévní systém matky. Po narození, kdy je pupeční provazec //(*chorda umbilicalis)// podvázán, nastávají v krevním oběhu změny – odděluje se velký a malý krevní oběh (uzavírá se //*foramen ovale,// //*ductus venosus, *ductus arteriosus// a placentární cévy se mění na vazivové pruhy).$*Dutina ústní novorozence je málo prostorná s velkým *jazykem a je uzpůsobená sání. Pro tento typ příjmu potravy je důležitý vnitřní retní lem s papilami (//pars villosa// – sací polštář *rtů), dásňová řasa – //plica gingivalis// a tukový podklad *tváří. *Horní čelist je delší než dolní – pro novorozence je typickým znakem *prognatie. Čelistní jamka pro skloubení s hlavičkou *dolní čelisti je mělká, chybí //tuberculum articulare//; často je vytvořena sagitálně orientovaná vodící rýha, což má velký význam pro sagitální posun hlavičky *mandibuly při sání. V obou čelistech jsou založeny dosud neprořezané základy *mléčného chrupu. Na *žaludku novorozence lze rozlišit všechny části jako u dospělého, jeho objem je však jen 30–35 ml, délka kolem 5 cm, váha 7,5 g. Játra //(*hepar)// vyplňují zhruba 2/5 prostoru dutiny břišní, váží 120–150 g. *Žlučník má tvar válečku o velikosti 2–4 cm a je zanořený do parenchymu jater. Červovitý přívěsek //(*appendix vermiformis)// je nálevkovitý, délka kolísá od 2 do 8 cm.$*Ledviny u novorozence jsou dlouhé asi 4 cm, v tloušťce a šířce téměř shodné – okolo 2,5 cm. Charakteristickým znakem ledviny novorozeného dítěte je renkulizace (ohraničení jednotlivých ledvinových laloků na jejím povrchu – renkulů bývá 10–20). *Močový měchýř má vřetenový nebo hruškový tvar s kapacitou zpravidla od 50 do 80 ml, leží výše než u dospělého; prázdný sahá asi do poloviny vzdálenosti mezi pupkem a *symfýzou, plný zasahuje nad pupek.$U donošených novorozených chlapců jsou sestouplá *varlata v *šourku, u dívek //*labia majora pudendi// překrývají malé stydké pysky// (*labia minora pudendi)//, takže //*rima pudendi //je uzavřena, vstup do *pochvy překrývá panenská blána – //*hymen//.$*Kůže novorozence je po porodu pokryta mázkem //(*vernix caseosa)//, její zbarvení po prvních dýchacích pohybech je červené //(erythema neonatorum)//. U většiny novorozenců se koncem 1. dne objevuje žlutavé zbarvení kůže (novorozenecká žloutenka), které je způsobeno zánikem většího počtu červených krvinek po porodu a tím zvýšeného množství *bilirubinu v krvi. *Primární ochlupení //(*lanugo)// je většinou ještě před porodem uvolněno do plodové vody a po spolykání vody plodem se objevuje jako součást první *stoličky novorozence //(*meconium)//. U donošených novorozenců je již vyvinuto *sekundární ochlupení (chloupky – //*pili//, vlasy – //*capilli//, řasy – //*cilia//, obočí – //*supercilia//) a *nehty přesahují okraje distálních *článků prstů.$Oční *duhovky mají málo pigmentu, proto jsou uniformně tmavě šedomodře zbarveny. *Oční koule se pohybují nekoordinovaně, *pupilární reflex je přítomen. Při pláči novorozenců nedochází k produkci slz (pravděpodobně pro nezralost mozkové oblasti, která vylučování slz spouští).$*Vnitřní ucho, *středoušní dutina a její součásti mají v době narození definitivní velikost, rozměry *zevního ucha a *Eustachovy trubice však odpovídají rozvoji mozkové části novorozenecké hlavičky.$Novorozené dítě se rodí podstatně nezralejší než novorozená mláďata většiny velkých savců a tím je i závislejší na péči okolí. Příčinou této nezralosti je pomalý a dlouhotrvající vývoj *centrální nervové soustavy, který je specifický pro *člověka. *Mozek novorozence má již vytvořeny všechny rýhy a závity (váha mozku obvykle kolísá mezi 350–400 g). V centrální nervové soustavě nejsou dosud *myelinizovány *senzorické a *motorické dráhy, takže nemohou být plně funkční (poměr mezi bílou hmotou a šedou hmotou je zcela jiný než je tomu u dospělých jedinců). Podobná situace je také u *periferních nervů. Základní životní centra v prodloužené míše (dýchací, kardiovaskulární, kašlací, sací a polykací *reflex apod.) jsou však vyvinuta dobře.$Novorozeně většinu času prospí, má-li otevřené oči, nefixuje a nesleduje okolí, na akustické podněty reaguje podle jejich intenzity – mrknutím případně záškubem celého těla (úlekový reflex). Novorozené dítě umí dobře sát a polykat (*hrtan je posunutý oproti poloze u dospělého asi o tři *obratle *kraniálně, //*epiglottis// se dotýká uvuly *měkkého patra, což umožňuje dýchání a polykání zároveň).$Za donošeného novorozence se u nás obvykle považuje (mimo další kritéria) dítě narozené mezi 38.–41. týdnem *těhotenství s porodní váhou okolo 3200 g a délkou těla asi 50 cm.$V kosterních souborech bývají velmi často obsaženy fragmenty nebo i celé *skelety novorozenců. Pro jejich správnou antropometrickou *analýzu je proto nezbytná důkladná znalost i jednotlivých *kostí novorozeneckého skeletu.$Lebka novorozence je v průměru 11 cm dlouhá, 9 cm široká s obvodem asi 34 cm a s objemem mozkové dutiny okolo 370 cm3. Novorozenec má v porovnání s postkraniálním skeletem relativně velkou *lebku. Při srovnání obou částí lebky je však obličejová část oproti mozkové malá (poměr 1:8 u novorozence, 1:2 u dospělého jedince). Obličejový oddíl je velkou měrou závislý na rozvoji žvýkacího aparátu. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují vývoj *splanchnokrania, patří především prořezávání *zubů, změny spojené s funkčním využíváním horní a dolní čelisti (při sání, později při kousání a žvýkání), vývoj *svalů žvýkacích a pneumatizace *maxily. *Osifikace kostí lebky je neúplná, mezi jejich okraji jsou vazivové pruhy, z nichž se dalším vývojem vytvoří lebeční švy (na spodině lební mohou být přítomny i chrupavčité útvary). Okraje kostí jsou ještě zaoblené, nemají vytvořené úhly, proto jsou mezi některými kostmi membranózní ploténky – //fonticuli//. Na novorozenecké lebce je vyvinuto šest konstantních lupínků: nepárový //fonticulus major (anterior)//, párový //*fonticulus mastoideus//, nepárový //fonticulus minor (occipitalis)// a párový //*fonticulus sphenoidalis//, které umožňují *růst lebky.$Ploché kosti lebky nemají *diploe, jsou unilamelární. //*Tubera frontalia// *čelní kosti a //tubera parietalia// *temenních kostí výrazně prominují (centra desmogenní osifikace kostí). U novorozence jsou od sebe odděleny části čelní, *klínové a *týlní kosti se samostatnými osifikačními centry (šupina čelní kosti se skládá ze dvou samostatných částí, mezi nimiž je šev – //*sutura frontalis//). U //*os sphenoidale// jsou patrné téměř všechny intersfenoidální švy – samostatně osifikuje přední část těla //-// //*praesphenoid// a k ní připojená malá křídla – *orbitosfenoidy, zadní část těla //– *basisphenoid// a velká křídla – alisphenoidy, patrná je i //*synchondrosis sphenooccipitalis.// U //*os occipitale// je dosud oddělena bazální část, //partes laterales// a dolní část týlní šupiny. //Pars tympanica// *spánkové kosti// má tvar neuzavřeného prstence, novorozenec nemá vyvinutý processus mastoideus// (upíná se na něj zvedač hlavy – //*musculus sternocleidomastoideus//). Vazivové a chrupavčité spoje mezi jednotlivými částmi lebečních kostí umožňují růst báze lební a tím celé hlavičky dítěte.$V obličejové části lebky je vytvořený mezi ostrým dolním okrajem *očnice a budoucím alveolárním výběžkem horní čelisti žlábek, v němž je uloženo //*foramen infraorbitale//. Mezi pravou a levou polovinou mandibuly je chrupavčitá ploténka – //symphysis menti//, úhel mandibuly má hodnotu okolo 140°. Základy mléčných zubů leží u obou čelistí v kostěných dutinkách jejich oblouků, směrem do dutiny ústní je uzavírají vazivové membrány. *Vomer je nízký, stejně jako kosti ohraničující *nosní dutinu. *Jazylka je dosud chrupavčitá a její jednotlivé části jsou oddělené. *Paranazální dutiny v lebečních kostech novorozence nejsou vyvinuty.$*Páteř novorozence je dlouhá okolo 22 cm a představuje asi 40% délky těla. Má již naznačena obvyklá zakřivení (*lordózy a *kyfózy), ale ta nejsou dosud fixována. Oblouky obratlové (stejně jako transverzální a kloubní výběžky) jsou již částečně osifikovány. Mezi pravou a levou polovinou obratlových oblouků však zůstává původní chrupavka a //processus spinosi// proto osifikují až po spojení obratlových oblouků. U *atlasu jsou všechny jeho části izolované, //*dens axis// není dosud spojen s tělem *čepovce, //canalis sacralis// *křížové kosti není ještě uzavřen. Neosifikované jsou rovněž hlavičky *žeber, //*sternum// se skládá z několika osifikovaných segmentů. *Klíční kost (na rozdíl od *lopatky, která je z větší části chrupavčitá) je již osifikována, pouze její okraje jsou chrupavčité. Pánevní kosti se skládají ze tří samostatných kostí (//*os ilium,*os pubis //a// *os ischii//) s vlastními osifikačními jádry. *Dlouhé kosti končetin mají těla osifikována v různém stupni, ale epifýzy jsou dosud chrupavčité (výjimku tvoří osifikační jádro v distální epifýze *radia a u většiny novorozenců také v proximální epifýze *tibie). U distální epifýzy *femuru se vyvinutí osifikačního jádra počítá jako jedno z kritérií donošeného plodu. Osifikační centra *karpálních kostí nejsou u novorozence ještě vytvořena; u *patní a *hlezenní kosti, často také u //*os cuboideum// a pravidelně u těl metakarpů, metatarzů a článků prstů jsou již patrná. Detailní popis včetně *osifikace je také uvedený u jednotlivých kostí. (Ladislava Horáčková)