procentuální zastoupení potomků, jejichž biologický otec je jiný než jejich otec sociální. Dochází k ní nejčastěji tak, že si muž vezme za manželku (partnerku) ženu, která je v té době už těhotná s jiným mužem, nebo je manželka (partnerka) muži sexuálně nevěrná s jiným mužem a při tom otěhotní. Ze studií krevních skupin vyplývá, že v závislosti na populaci a studii, 0 až 30 % (medián 9 %) sociálních otců živí a vychovává děti jiného biologického otce, tj. aniž by to sociální otec věděl.$Kermyt G. Anderson (2006) poukazuje na různorodost metod i studovaných souborů v dřívějších pracích pro odhad nepaternity u *člověka. Z jeho metastudie 67 publikovaných studií o nepaternitě lidských populací vyplývá, že její skutečná míra je silně závislá na příslušné sociální situaci. V prostředí s vysokou jistotou *paternity (většinou *manželství, muži nemají důvod testovat paternitu) je typická míra (medián) nepaternity 1,7 %; pokud jsou do souboru zařazeny i výzkumy, z nichž není možné jistotu paternity u daného vzorku mužů posoudit, je okolo 3,3 %. V sociálním prostředí s nízkou jistotou paternity (muži pochybují o své paternitě, častý výskyt neplánovaných *těhotenství, partneři žijí v nesezdaném páru, data pochází z paternitních laboratoří aj.) je míra nepaternity okolo 29,8 %. Celková míra nepaternity příslušné populace tak pravděpodobně odpovídá váženému průměru obou těchto sociálních situací. Pro muže z Albuquerque (Nové Mexiko, USA) činí celkový odhad 3,7 %, což je méně než poloviční hodnota odborníky dosud všeobecně akceptované míry nepaternity v lidských populacích. (Viz též *index, paternitní, *spor, paternitní.) (Miroslav Králík)