český básník, prozaik, dramatik, publicista, esejista a překladatel; jeden z nejplodnějších a nejproměnlivějších českých slovesných tvůrců 20. století levicové orientace. Experimentátor a autor bohaté fantazie a hédonistické smyslovosti. Jeho tvorba obsáhla všechny základní druhové a žánrové slovesné oblasti – oblast *poezie, krásné prózy, dramatu, překladu, tvorby pro děti a mládež, umělecké kritiky, esejistiky, publicistiky i popularizační literatury. Zásadní význam měla jeho básnická tvorba: iniciovala vznik jediného původního českého avantgardního směru *poetismu (//Pantomima//, 1924; //Akrobat//, 1927; //Edison//, 1928), uváděla do českého kulturního kontextu surrealistický koncept umění (//Žena v množném čísle//, 1936), zasáhla do vývoje protifašistické, odbojové poezie (//Matka Naděje//, 1938) a rovněž přijala a rozvíjela doktrínu socialistického *realismu (//Zpěv míru//, 1950). (Jiří Pavelka)