americká socioložka a&nbsp;antropoložka; průkopnice <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, feministická')">*feministické antropologie</span>. Po absolvování studia <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sociologie')">*sociologie</span> na Kolumbijské univerzitě v&nbsp;New Yorku obrátila svou pozornost (pod vlivem Franze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boase</span>, Alfreda Louise <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kroeber, Alfred Louis')">*Kroebera</span> a&nbsp;Edwarda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sapir, Edward')">*Sapira</span>) ke studiu indiánských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultur</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pueblané')">*Pueblanů</span> v&nbsp;oblasti amerického Jihozápadu. Poprvé do této oblasti odcestovala v&nbsp;roce 1911. Pozornost věnovala sběru domorodých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artefakt')">*artefaktů</span> a&nbsp;informací o&nbsp;indiánském <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folklor')">*folkloru</span>, zejména <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituálech</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tanec')">*tancích</span>. Odvážně se věnovala také studiu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnomedicína')">*etnomedicíny</span>, když na sebe nechala aplikovat tradiční indiánské léčitelské a&nbsp;vymítačské praktiky. Jako osobnost reprezentovala nonkonformní typ člověka přesvědčeného o&nbsp;tom, že je záležitostí osobní volby ženy, zda bude typ maskulinní nebo femininní, vášnivý nebo chladný, přizpůsobivý nebo nepřizpůsobivý. Vlastní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výzkum, antropologický terénní')">*antropologický terénní výzkum</span> ale považovala za velmi namáhavé „maskulinní dobrodružství“.$Dějiny antropologického myšlení ovlivnila svými sociologicky koncipovanými studiemi zaměřenými na analýzu role žen ve společnosti a&nbsp;rozsáhlými antropologickými výzkumy náboženství pueblanských indiánů. Problematiku feministické antropologie originálním způsobem anticipovala ve studii //The Family// (Rodina, 1906), kde předložila kritiku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rodina')">*rodiny</span> jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('instituce')">*instituce</span>, která za jistých okolností může přinášet ženám utrpení. Mezi další práce, které měly feministickou dimenzi, patřily zejména studie //Religious Chastity //(Náboženská cudnost, 1913), //Old Fashioned Woman// (Staromódní ženy, 1913), //Fear and Conventionality// (Strach a&nbsp;konvence 1914), //Social Freedom// (Společenská svoboda, 1915) a&nbsp;//Social Rule// (Společenská pravidla, 1916). Parsonsová patří mezi první ženy, které úspěšně pronikly do světa „mužské antropologie“. Zakladatel americké kulturní antropologie Franz Boas označil její knihu //Pueblo Indian Religion //(Náboženství pueblanských indiánů, 1939) za zásadní informační databázi na dané téma. O&nbsp;vysoké prestiži, kterou Parsonsová získala mezi svými mužskými kolegy, svědčí skutečnost, že stála v&nbsp;čele tak významných institucí, jako jsou American Folklore Society (1919–1920), American Ethnological Society (1923–1925) a&nbsp;American Anthropological Association (1940). Pro dějiny antropologie byla významná také její spolupráce s&nbsp;časopisem //Journal of American Folklore// v&nbsp;letech 1918–1941, participace na vzniku New School for Social Research v&nbsp;New Yorku a&nbsp;všestranná finanční i&nbsp;profesní podpora oboru antropologie, z&nbsp;něhož chtěla učinit nedílnou součást liberálního vzdělávání talentovaných mužů a&nbsp;žen. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Václav')">Václav Soukup</span>)