označení vlastnosti novověké prózy, která vznikla ve Španělsku (//pícaro//, „šibal, šejdíř, rošťák“) a jejímž hrdinou je deklasovaná postava, procházející všemi patry společenské pyramidy jako individualista bojující o přežití. Tento typ prózy, zejména románu, šířící se později po celé Evropě včetně Ruska, přinášel též popisy nevázané erotiky, zvláště v prózách, v nichž je hlavní postavou pícara, obvykle prostitutka. (Ivo Pospíšil)