stav, kdy *buňka, *tkáň nebo jedinec obsahuje více než dvě *sady chromozomů; v *genetice jsou rozlišovány dva hlavní typy: alopolyploidie, tj. polyploidie, při níž dojde k zdvojení každého z chromozomů dvou různých *genomů, které se společně v jedné buňce ocitly v důsledku mezidruhové *hybridizace (například tritikále); autopolyploidie je stav, kdy se znásobí stejná sada chromozomů, buď při *mitóze v somatické buňce, nebo důsledkem splynutí neredukovaných *gamet jedinců stejného druhu, či téhož jedince v případě samoplození. V průběhu *evoluce prodělala zřejmě většina eukaryotických organismů proces polyploidizace několikrát.$Polyploidie je právem považována za klíčový proces v evoluci jak rostlin, tak i živočichů, jeden ze základních speciačních mechanismů (*speciace). Následnými chromozomovými restrukturalizacemi polyploidních genomů spojenými s fúzemi chromozomů však došlo k takovým změnám, že samotný *recentní počet chromozomů neumožňuje polyploidní původ zpravidla odhalit. Postupné změny ve vícenásobně zastoupených genech způsobily, že se mnohonásobní (paleo)polyploidi chovají dnes z genetického hlediska jako diploidi. Relativně mladé a recentně probíhající evoluční procesy podmíněné polyploidizací jsou běžné u většiny rostlin. U živočichů je frekvence polyploidie nižší než u rostlin, ale mezi jednotlivými systematickými skupinami existují ve frekvenci polyploidie značné rozdíly, zatímco například u hmyzu, ryb a obojživelníků se s ní lze setkat často, u savců je velmi vzácná. U *člověka má vznik triploidního nebo tetraploidního stavu těžké patologické důsledky, zpravidla neslučitelné se životem. (Jiřina Relichová)