soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v&nbsp;jednom určitém místě v&nbsp;jednom určitém čase. Termín populace se užívá v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biologie')">*biologii</span> (skupina jedinců určitého druhu nacházející se v&nbsp;geograficky vymezeném areálu, jejíž členové mají možnost navzájem se mezi sebou pářit; reprodukční <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společenství')">*společenství</span> jedinců, kteří vytvářejí společný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fond, genový')">*genový fond</span>), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demografie')">*demografii</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ekologie')">*ekologii</span> (populační ekologie neboli demekologie) a&nbsp;dalších vědách.$Příkladem z&nbsp;oblasti demografie může být lidská populace určitého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státu</span> (místo) k&nbsp;datu sčítání lidí (čas).$Základní charakteristiky populace: 1. denzita (hustota populace) (v&nbsp;demografii též užíván termín hustota zalidnění) – počet jedinců dané populace přepočtený na jednotku plochy (ha, km2) nebo objemu (litr, m3); jednotek plochy se užívá u&nbsp;organismů suchozemských včetně člověka, jednotek objemu pak u&nbsp;organismů vodních, popřípadě některých půdních; 2. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('natalita')">*natalita</span> (porodnost) – množství narozených jedinců v&nbsp;dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v&nbsp;demografii zpravidla užíván rok); 3. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mortalita')">*mortalita</span> (úmrtnost) – množství zemřelých jedinců v&nbsp;dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v&nbsp;demografii zpravidla užíván rok); 4. přirozený přírůstek – rozdíl mezi natalitou a&nbsp;mortalitou; v&nbsp;případě záporného přírůstku se někdy mluví o&nbsp;přirozeném úbytku; 5. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('migrace')">*migrace</span> – množství jedinců, kteří se za danou časovou jednotku buď přistěhovali (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('imigrace')">*imigrace</span>) z&nbsp;jiných populací do naší populace, nebo naopak odstěhovali (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('emigrace')">*emigrace</span>) z&nbsp;naší populace do jiných populací. Soubor lokálních populací vyměňujících si jedince migrací se nazývá metapopulace.$Rozmístění jedinců v&nbsp;prostoru může být trojího typu: 1. pravidelné – u&nbsp;organismů s&nbsp;vyvinutou teritorialitou, které mají stejné nebo alespoň podobně velké domovské okrsky, a&nbsp;vzdálenost mezi jednotlivými jedinci je tudíž podobná (sem patří například řada ptáků); 2. shlukovité – u&nbsp;organismů s&nbsp;vyvinutou sociální strukturou, například u&nbsp;eusociálního hmyzu (včely, mravenci, termiti), ale také u&nbsp;dalších sociálních organismů včetně lidí; shlukovité rozmístění se vyskytuje i&nbsp;u&nbsp;nepohlavně se množících druhů, nebo druhů s&nbsp;malým šířením diaspor (například trávy), kdy dceřiní jedinci se vyskytují nedaleko mateřského; v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příroda')">*přírodě</span> jde o&nbsp;nejčastější typ rozmístění; 3. náhodné – v&nbsp;přírodě poměrně vzácné; vyskytuje se alespoň do jisté míry například u&nbsp;některých druhů stromů v&nbsp;tropickém pralese a&nbsp;u&nbsp;některých organismů osidlujících iniciální sukcesní stadia (narušená místa). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)