proces, během něhož jsou *plod (fetus), *placenta a zárodečné obaly vypuzeny z mateřského reprodukčního traktu. Počátek je provázen porodními bolestmi, souvisejícími se sérií spontánních kontrakcí *dělohy, které vedou k roztažení děložního hrdla a vypuzení plodu a placenty. Počátek kontrakcí je charakterizován aktivitou několika *hormonů. *Fetální *hypothalamus *secernuje hormon uvolňující kortikotropin (CRH), který stimuluje přední lalok *hypofýzy k vytváření adrenokortikotropinu (ACTH). Ten podněcuje v kůře nadledvin *sekreci glukokortikoidů, jež jsou využívány k syntéze *estrogenů podporujících děložní stahy. Peristaltické kontrakce hladké svaloviny *uteru vyvolává oxytocin ze zadního laloku hypofýzy, který také stimuluje uvolňování prostaglandinů, které zvyšují kontraktilitu myometria zvyšováním citlivosti buněk hladkého svalstva na oxytocin. Dále se účastní také estrogeny, které rovněž zvyšují aktivitu buněk myometria a podporují uvolňování oxytocinu a prostaglandinů. V podrobnostech není mechanismus porodu prozkoumán, ale zdá se, že délka trvání *těhotenství a porod sám je pod přímým vlivem plodu a že iniciátorem procesu narození je fetální hypothalamus.$Porod je odjakživa spjat s mnoha *rituály a praktikami, které mají za cíl narození zdravého potomka. Dělo se tak různými cestami a způsoby: od rozmanitých bylinných lektvarů a výtažků z dřevin, mazání a obkladů, nejrůznějších masážních technik, až po zaklínání a zahánění zla od rodící ženy. V dnešním moderním porodnictví je otázka tišení bolesti metodou volby samotné rodičky. Jsou takové, které bolest při porodu nejen dobře snášejí, ale dokonce ji potřebují k celkovému dobrému pocitu ze samotného porodu. Ovšem jestli rodička vnímá „porodní bolesti“ jako obtěžující, vysilující a porod znepříjemňující faktor, pak není důvodu, aby lékaři nepomohli bolest tlumit. (Viz též *antropologie sexuality [kulturní teorie reprodukce], *narození, sexualita, erotika, láska a manželství – …). (Drahomír Horký)