pohlaví, jako souhrn anatomických, morfologických a&nbsp;fyziologických znaků, které mají přímý nebo nepřímý vztah k&nbsp;rozmnožování, je často definováno jako: 1) „biologicky neměnné“ a&nbsp;2) jako „duální“ (buď mužské, nebo ženské). Nicméně mnoho odborníků a&nbsp;odbornic v&nbsp;různých akademických oborech již poměrně dlouhou dobu poukazuje na to, že i&nbsp;„pohlaví“ je kulturní a&nbsp;historický produkt, jehož konstrukce je závislá na kontextu. Každé historické období a&nbsp;kulturní kontext vytváří jiné definice těla (a&nbsp;tudíž i&nbsp;pohlaví), na základě jiných biologických a&nbsp;lékařských znalostí a&nbsp;výzkumů, jež poukazují na historickou proměnlivost a&nbsp;závislost těchto definic. Sama medicína, biologie či psychologie operuje s&nbsp;mnohonásobnými definicemi pohlaví, které dokazují, že jednotná a&nbsp;jediná správná definice je nejen nemožná, ale zároveň slouží politickým a&nbsp;společenským požadavkům dané doby a&nbsp;místa. Viz například práci Thomase Laqueura, //Making Sex: Body and Gender from the Greeks to Freud// (Rysy sexu: Tělo a&nbsp;gender od Řeků k&nbsp;Freudovi, 1990) či práci bioložky Anne Fausto-Sterling, //Myths of Gender: Biological Theories about Women and Men// (Mýty o&nbsp;genderu: Biologické teorie o&nbsp;ženách a&nbsp;mužích, 1985). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pavlík, Petr')">Petr Pavlík</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sokolová, Věra')">Věra Sokolová</span>)