český básník a&nbsp;esejista; meditativní lyrik archetypálních poloh střetávající se s&nbsp;tragikou života. Do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span> vstoupil opožděně zralou sbírkou //Kolik příležitostí má růže //(1957). V&nbsp;jeho básnické tvorbě (//Co zbylo z&nbsp;anděla//, 1960; //Hodina mezi psem a&nbsp;vlkem//, 1962; //Smuténka//, 1966; //Metličky//, 1968; //Dávné proso//, 1981), v&nbsp;níž se ozývá melodika, baladičnost i&nbsp;sentiment moravské lidové písně, jsou obhajovány tradiční životní hodnoty jako věrnost, pokora, láska, něha, střetávající se s&nbsp;nepřízní osudu a&nbsp;s&nbsp;vědomím konečnosti lidského života. Skácelova analytická, cudná, zpěvná, melancholická poezie náznaků a&nbsp;zámlk zachycuje svár mezi dobrem a&nbsp;zlem, odehrávající se na jevišti světa i&nbsp;v&nbsp;lidské duši. Jeho tvorba vrcholí v&nbsp;dvojsbírce gnómických čtyřverší-přísloví //Naděje s&nbsp;bukovými křídly //(1983). Autor se uplatnil také jako vyhraněný fejetonista, který vytvořil vlastní žánr tzv. „malých recenzí“ (//Jedenáctý bílý kůň//, 1964), a&nbsp;jako tvůrce poezie pro děti. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pavelka, Jiří')">Jiří Pavelka</span>)