hodnoty jednotlivých komponent v&nbsp;kg a&nbsp;procento podílu hmotnosti jednotlivých složek na celkové tělesné hmotnosti. Tyto údaje lze určit řadou metod, z&nbsp;nichž naprostá většina je aproximativní, protože využívá teoretických rovnic vypočtených na základě empirických výzkumů. Jedinou přímou metodou zjištění složení těla je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekce')">*sekce</span>. Dalšími metodami jsou například podvodní vážení, bioimpedanční měření tělesného složení (vhodné pro stanovení tukové složky a&nbsp;hodnocení výživového stavu), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('denzitometrie')">*denzitometrie</span> a&nbsp;další (například zobrazovací) metody. Při určování tělesného složení pro běžné antropometrické hodnocení je možno dosáhnout dobrých výsledků podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Matiegka, Jindřich')">*Jindřicha Matiegky</span> (1921). Metoda využívá <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropometrie')">*antropometrická</span> měření a&nbsp;tělesnou hmotnost dělí na čtyři složky – podíl svalstva, podíl kosterní složky (tzv. aktivní tělesná hmota, tukuprostá složka – anglicky: //lean body mass//), podíl tělesného tuku a&nbsp;podíl zbytku (například intersticiální tekutina apod.). Výpočet se provádí dosazením získaných antropometrických hodnot do následujících rovnic:$Kostra = o2 . L . k1${img{images/slozeni_telesne_rovnice1.png}{alone}}$o1 = bikondylární šířka humeru (šířka epikondylu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('humerus')">*humeru</span>), o2 = šířka zápěstí, o3 = bikondylární šířka femuru (šířka dolní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('epiphysis')">*epifýzy</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('femur')">*femuru</span>), o4 = bimaleolární šířka kotníku, L = tělesná výška, k1 = 1,2$Svalstvo = r2 . L . k3${img{images/slozeni_telesne_rovnice2.png}{alone}}$r1 = poloměr obvodu paže relaxované, r2 = poloměr největšího obvodu předloktí, r3 = poloměr středního obvodu stehna, r4 = poloměr maximálního obvodu lýtka$L = tělesná výška, k3 = 6,5. (Hodnoty byly upraveny tak, aby byly ve formě „aktivní tělesné hmoty“, a&nbsp;to tak, že od obvodů byla odečtena tloušťka <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cutis')">*kůže</span> a&nbsp;podkožního vaziva.)$Tuk = d . S&nbsp;. k2${img{images/slozeni_telesne_rovnice3.png}{alone}}$d1 = tloušťka kožní řasy nad //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('musculus biceps brachii')">*musculus biceps</span>//, d2 = tloušťka kožní řasy na palmární straně předloktí, d3 = tloušťka kožní řasy na stehně nad čtyřhlavým stehenním svalem, d4 = tloušťka kožní řasy na lýtku, d5 = tloušťka kožní řasy na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('thorax')">*hrudníku</span> II, d6 = tloušťka kožní řasy na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('abdomen')">*břiše</span>, S&nbsp;= povrch těla, konstanta k2 = 0,13.$Ze zjištěných údajů určíme absolutní hodnoty jednotlivých komponent v&nbsp;kg a&nbsp;vypočítáme procento podílu hmotnosti jednotlivých složek na celkové tělesné hmotnosti. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čuta, Martin')">Martin Čuta</span>)