významný obřad kultovního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář')">*kalendáře</span> vztahující se k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mytologie')">*mytologii</span>, v&nbsp;níž existovala tzv. „mizející“ božstva vegetace, která opouštěla úrodnou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krajina')">*krajinu</span> a&nbsp;sestupovala do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('podsvětí')">*podsvětí</span> v&nbsp;období letního sucha a&nbsp;zimního vegetačního klidu. Jejich „zmrtvýchvstání“ bylo v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace')">*civilizacích</span> starověkého Předního východu slaveno (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svátek')">*svátky</span>) především o&nbsp;novoročních slavnostech (únor–březen) v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámech</span> v&nbsp;mytickém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('drama')">*dramatu</span>, při němž vladař zastupoval boha plodnosti (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zbožnění')">*zbožnění</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dumuzi')">*Dumuzi</span>) a&nbsp;vybraná kněžka bohyni lásky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Inanna')">*Inannu</span> (Ištaru, Astarte, Aštarót). V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylonu</span> byl posvátný sňatek boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Marduk')">*Marduka</span> a&nbsp;bohyně Sarpáníty součástí sedmidenního svátku Akítu, který končil božským rozhodnutím o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osud')">*osudu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span>. Zástupný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituál</span> (teogamie) se konal v&nbsp;chrámovém komplexu, přípravy potom na prostranství před chrámem za účasti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kněz')">*kněží</span> a&nbsp;dvorské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('družina')">*družiny</span> (vysokých hodnostářů). Jeho průběh odpovídal svatebním obřadům (rozloučení s&nbsp;dívkami, omývání, strojení a&nbsp;zdobení nevěsty, příprava lůžka, hostina, první <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('koitus')">*soulož</span> manželů po sňatku, oslava). Kultovní drama obsahovalo podle mezopotamských písní o&nbsp;bozích a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*králích</span> i&nbsp;scény o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásce</span> (seznámení, namlouvání, toužení). Rituál svatého sňatku provázela recitace a&nbsp;snad i&nbsp;zpěv básní a&nbsp;písní, které tvoří základy milostné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span> starého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předního východu</span>. Svatá svatba měla nejen význam kultovní, ale i&nbsp;alegorický. Král si demonstrací své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('potence')">*potence</span> získával každoročně přízeň božstev pro úrodnost své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> a&nbsp;všeobecnou přízeň obyvatel, kteří se pokládali za „svatebčany“. Svatý sňatek byl s&nbsp;menší okázalostí slaven i&nbsp;v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kanaán')">*Kanaánu</span> a&nbsp;některé části původně sumerských a&nbsp;babylonských obřadů nalezneme i&nbsp;ve starozákonní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Píseň písní')">*Písni písní</span>, přisuzované izraelskému králi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šalomoun')">*Šalomounovi</span> (10. století př. n. l.).$Obdoby posvátného sňatku mezi Diem (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zeus')">*Zeus</span>) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Héra')">*Hérou</span> se v&nbsp;l. tisíciletí př. n. l. staly součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mytologie')">*mytologie</span> a&nbsp;kultovního života antického Řecka. Hieros gamos Dia a&nbsp;Héry, nejvýznamnějších bohů v&nbsp;řeckém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span>, se podle tradice odehrál na ostrově Samu nebo na krétské Ídě a&nbsp;trval tři sta let.$Obdobné ideje, o&nbsp;symbolickém spojení božstev představujících polaritní síly (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*slunce</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*měsíc</span>, nebe a&nbsp;země aj.) nebo plodný svazek nejvyššího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*boha</span> a&nbsp;bohyně (představa sňatku přenesená na celý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesmír (Vesmír)')">*vesmír</span>), z&nbsp;něhož mělo vzejít potomstvo, existovaly i&nbsp;v&nbsp;ostatních vyspělých civilizacích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('starověk')">*starověku</span> (například podle indických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('védy')">*véd</span> se zdroj veškerenstva na počátku tvoření polarizuje na nebeský manželský pár, otce Nebe, jenž se naplněn milostnou touhou sklání nad matkou Zemí a&nbsp;oplodňuje ji životodárným deštěm jako svým semenem, na mužský a&nbsp;ženský prvek, přítomný v&nbsp;lidském pokolení, kde se neustále opakuje proces <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('emanace')">*emanace</span>, „vypouštění“ světa jevů, který se na konci věků, ve velkém rozplynutí opět navrací k&nbsp;svým pramenům) a&nbsp;byly jen sofistikovaným rozvedením představ a&nbsp;praktik pravěkých loveckých a&nbsp;zemědělských kultur, kde zobrazování ženských postav či obřadného milování lidských párů souviselo s&nbsp;rituálem, jenž měl posloužit k&nbsp;udržování a&nbsp;znovuobnovování plodnosti zvířat, polí i&nbsp;lidí a&nbsp;k&nbsp;zachování „božského řádu“.$Téma související s&nbsp;posvátným sňatkem je proto velmi častým námětem výtvarného umění již v&nbsp;době <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paleolit, mladý')">*mladého paleolitu</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('umění, paleolitické')">*umění, paleolitické</span>), kulminuje v&nbsp;zemědělských kulturách <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*neolitu</span> a&nbsp;pokračuje i&nbsp;v&nbsp;mladších pravěkých obdobích a&nbsp;znovu vrcholí ve starověku. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hruška, Blahoslav')">Blahoslav Hruška</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)