vlámský malíř; přední představitel pozdního *manýrismu. Působil v Itálii, kde byl inspirován zejména dílem Parmigianinovým, *Correggiovým a florentskou malbou, ve Vídni a v Praze ve službách Rudolfa II. Vytvořil osobitý styl s výraznou plasticitou a prací se světlem. Ztvárňoval témata náboženská a mytologická vyznačující se rafinovanou kompozicí, často s erotickým *kontextem. V 80. letech 16. století, krátce po svém příchodu do Prahy, vytvořil pro Rudolfa II. cyklus obrazů, inspirovaný převážně příběhy *Ovidiových //Proměn// (//Odysseus a Kirké; Salmakis a Hermafrodítos; Venuše a Mars, překvapení Merkurem// aj.). Na začátku 90. let 16. století namaloval další erotický cyklus, tentokrát podnícený Venušinými dobrodružstvími: //Sine Venere et Baccho friget Venus; Venuše a Adonis; Venuše Ceres a Bakchus; Merkur, Venuše a Amor; Bakchus a Venuše//. K obdobným tématům se vracel i ve svých pozdních dílech: //Amor opouštějící Psýché; Venuše a Adonis; Venuše v dílně Vulkánově// aj.$Sprangerovy mytologické malby patří k nejzajímavějším pracím mezinárodního manýrismu, které volně zacházejí s erotikou. Například jeho obraz //Vulkán a Maja// obratně vzbuzuje erotické pocity záměrným využitím kontrastů: jednak věkovým rozdílem mezi milenci, jednak polohou Majina těla: zadržena Vulkánem jako by se vzpírala jeho náporu, takže se divákovi nabízí pohled na její boky. (Jaroslav Malina)