sociální struktura, v níž je výhradně jeden plně dospělý samec důrazně hájící teritorium skupiny. Pozici alfa-samce získává většinou agresivním *konfliktem s původním alfa-samcem skupiny. Z hlediska teritoriality a *reprodukční strategie můžeme tuto sociální strukturu považovat za jakousi *variantu párové struktury. Jednosamcovou strukturu mají některé druhy gueréz, hulmanů, kočkodanů a vřešťanů. Typická jednosamcová sociální struktura je vzácná a vyskytuje se //sensu stricto// ve většině populací druhu pouze u hulmana posvátného, u některých dalších hulmanů a guerézy pláštíkové. Nejnovější výzkumy nicméně ukazují, že i v této sociální struktuře hrají velmi důležitou úlohu samice, a to zejména v případě *sociosexuálního chování. Kočkodani například vytvářejí mezidruhové komunity, rezidenční samec se často ani ve své skupině nereprodukuje a v sociální struktuře jsou dominantní samice, které také hájí teritorium skupiny. Sexuální partneři jsou pak vybírání mimo vlastní skupinu.$Jednosamcová sociální struktura se může vyskytovat, stejně jako párová struktura, u některých populací *primátů také v případě málo bohatých a roztříštěných potravních zdrojů jako reakce na silnou predaci, případně jako elementární sociální jednotka ve *fission-fusion sociální struktuře. Tento typ štěpení sociální struktury je velmi častý a ve starší literatuře jsou proto některé druhy žijící ve skutečnosti ve fission-fusion sociální struktuře nebo *mnohosamco-samicové sociální struktuře uváděny jako druhy s jednosamcovou strukturou. (Václav Vančata)