též r a K strategie, *teorie *evoluční biologie zabývající se odlišnou selekcí znaků, které umožňují organismům úspěch v určitém prostředí. Druhy r-selektované, žijící většinou v nestabilním a nepředpověditelném prostředí (relativně vůči možnostem druhu, jeho životnímu cyklu), produkují mnoho potomků, z nichž má šanci se dožít dospělosti jen málokterý, jsou to druhy relativně krátkověké. Oproti tomu K-selektované druhy, žijící většinou ve stabilních, předpověditelných podmínkách, investují více do několika málo potomků, z nichž každý má velkou šanci, že se dožije dospělosti a bude žít relativně dlouho. Veličiny //r// a //K// jsou odvozeny z logistické rovnice //dN/dt = rN (1–(N/K))//, kde //r// je rychlost růstu populace, //t// je čas, //N// je počet jedinců v populaci a //K// je nosná kapacita prostředí včetně schopnosti (nebo neschopnosti) rodičů starat se o potomky. I když jsou někteří živočichové *primárně //r// nebo //K// stratégy, většina organismů spadá někam mezi tyto mezní strategie a je v určitých aspektech //r// a v jiných //K// stratégy, přičemž se poměr obou přístupů může měnit v závislosti na podmínkách. Příkladem savčích r-stratégů jsou přemnožující se hlodavci, *primáti, zejména *opice a *lidoopi, patří spíše mezi K-stratégy. (Jiří Gaisler, Miroslav Králík)